BRIDGET HAYDEN AND THE APPARITIONS: Cold Blows the Rain

I když Bridget Hayden vyrůstala v rodině, ve které se denně zpívali ostrovní lidové písně, její kroky jako hudebnice zamířily jinam. Do kytarově hlukového světa, kde se improvizace setkává s avantgardními i rockově psychedelickými vlivy. Jak experimentální, hlukově dronová kapela Vibracathedral Orchestra, chaoticky shoegazeoví klasici The Telescopes, tak podivný agit-psychedelicky rockový soubor Sunburned Hand Of The Man, ve kterých Bridget působila, se dají do tohoto území zahrnout. Jenže rodné kořeny se dříve nebo později o své slovo přihlásí. V případě Heyden to bylo během postcovidového léta roku 2022, kdy se zpěvačka na tři dny zavřela s houslistou Danem Bridgewood-Hillem a hráčem na harmonium Samem Mcloughlinem do společenské místnosti todmordenské radnice a společně zde natočili set ostrovních tradicionálů. Současné bydliště zpěvačky a hráčky na banjo nebo klávesy je zasazeno do území yorkshirských vřesovišť, o kterých s takovým zanícením psala spisovatelka Emily Bronté. A místo častého deště a nekonečných mlh výrazným způsobem ovlivnilo už tak neveselý výběr baladických témat. Ať už mluvíme o notorických známých skladbách She Moved Through the Fayre či The Unquiet Grave či méně známých položkách pocházejících z Irska, Walesu, či dokonce z ostrovních diaspor usídlených ve Spojených státech. Trojice nic neuspěchává. Bridgetin zpěv stoupá a snáší se přes instrumentaci, která je minimalistická, ale pro potřeby alba zcela adekvátní. Pomalé až plíživé tempo alba Cold Blows The Rain má odrážet mrholící vřesoviště a větrem ošlehané kopce Yorkshire, a to se mu bezezbytku daří. Mezi řádky převažující temnou notu tu a tam proráží nečekané paprsky slunce. Matka Bridget Hayden nikdy nepřijala avantgardní cestu, kterou se její dcera před lety vydala. Na začátku roku vyšlé album přivítala na smrtelné posteli s nadšením. Kruh se uzavřel.