Enrico Rava Quartet: Wild Dance

2456 XV aktuálním kvartetu trumpetisty Enrika Ravy se opět setkáváme s basistou Gabrielem Evangelistou, bubeníkem je tentokrát Enrico Morello, novým zvukem pak kytara Franceska Diodatiho. Hostem je trombonista Gianluca Petrella, jenž už hrál například na Ravových albech Tribe (ECM, 2011) nebo Easy Living (ECM, 2004). Enrico Rava (1935) a Tomasz Stańko (1942), jen půlgeneračně od sebe, patří k posledním trumpetistům někdejší evropské avantgardy, jejichž každé nové album dodnes dokáže zaujmout. Oba také, ač mezinárodně uznávaní, v různých dobách mající ve svých kapelách a na nahrávkách vynikající muzikanty světové scény, nikdy nezapomínají k sobě zvát domácí muzikanty mladších generací. Wild Dance je, jak už to u Ravy obvykle bývá, autorskou deskou. A jediný titul, jenž se tomu vymyká, a naopak je typický duchu Ravova jazzu – kolektivní improvizaci, se proto jednoduše jmenuje Improvisation; Rava předehraje spatra dobře znějící tonální téma a ostatní se zvolna přidávají vlastními nápady. Hudba je pomalá a poklidná, oba dechaři si užívají kontrapunktickou souhru před závěrem. A Improvisation současně charakterizuje Ravovu vždy přítomný důraz na melodičnost. Rava se opět netají tím, jak má rád souzvuk trubky a trombónu – sám na tento nástroj začínal, než přešel k trubce. To byl důvod mít Petrellu k „zahuštění“ zvuku kvarteta na Wild Dance.‘
Celkově je album náladou baladickou impresí. Kytarista Diodati se představí hned v úvodní skladbě Diva, kde pod Ravovo sólo podehrává jemnocitně na elektrickou kytaru ojedinělé dlouhé tóny, polohlasně táhlé akordické plochy, představí se také vlastním sólem. Při kytarovém chórusu v následující Space Girl je už zřejmé, že jeho úkolem je také trochu nahradit hru klavíru. V expresivní Don’t se konečně přidá výrazně trombón, často zní v témbru lesního rohu, při sóle dokáže zdrsnět. Infant – rychlá skladba bopového charakteru, příjemně zdivočelá sólujícími nástroji – trubkou, trombónem i rytmickou sekcí kvinteta. V Sola se v prologu představí sólující Evangelistův kontrabas, připravující náladu snad pro nejtklivější téma trubky na albu – skladba končí v rozložených akordech opuštěné kytary. Not Funny – jedinečný trialog pro basu, trubku a trombón! A titulní expresivní Wild Dance otvírá táhle a „zvířeckým“ či šamanským chrčením trombón. Elektronickou impresí kytary začíná funky klusající F.Expres. V Cornette si rockovými riffy pohraje i kytara – v následující Overboard Diodati v tomto trendu navazuje „floydovským“ sólem. Na albu je 14 titulů, pět skladeb má „singlový“ rozměr. Každá z nich je něčím zajímavá, svěží nezávisle na rychlosti rytmu, souhra trubky s trombónem je strhující, rytmika funguje dokonale a vede si vlastní dialogy s ostatními, kytara dotváří zajímavý doplňující odstín celkové barvy vší té vynikající hudby. V roce 2011 vznikl projekt Tea For Three, na němž nesměl Enrico Rava chybět jako „doyen“ nadgenerační světové trojice trumpetistů s Davem Douglasem a Avishaiem Cohenem (plus Linda Oh – b, Uri Caine – p, Clarence Penn – ds).

ECM/2HP, 2015, 66:50

Přidat komentář