Eraldo Bernocchi & Netherwolrd: Himuro

Ledová inspirace se vždy znovu promítá do bezbřehých opusů italských Glacial Movements, ledovce v nich tají, kry plynou, sněžnévánice zasypávají zemi. Což nastoluje otázku, jak pokaždé znovu naplnit ustálenou osnovu, zda se ze zadaného úkolu nestane neustále znovu přežvýkávaná macha. Alessandro Tedescchi, osnovatel labelu a výkonný hudebník coby Netherworld tomu čelí, že oslovuje potenciální resuscitovatele tématu, pokud možno co nejosobitější a nejrůznorodější. K těm náleží i Eraldo Bernocchi (1963, rodák z Milánu), původně punkový kytarista, spoluzakladatel formace Sigillum-S a dalších projektů, který už spolupracoval s kdekým od Harolda Budda před Billa Laswella po Markuse Stockhausena. Nejen že ho oslovil, dlouhé měsíce s ním vyměňoval podklady, vzbuzující emoce a pocity, kreace a nápady, než oba dospěli k výslednému albu Himuro, což je japonský výraz pro ledový pokoj z éry Edo. Netvrdím, že tato dvouroční spolupráce je na první poslech zřejmá, nicméně vyzařuje určitou kompaktnost pojetí mezi ambientem, dubem, space, zopakovávanou fragmentárností a experimentujícím zadrónováním. Oba hráči vyznávají elektroniku, Bernocchi k ní přidává barytonové kytary, které jako kytary téměř nerozeznáme, Netherworld pak fields nahrávky a další vychytávky. Ta kompaktnost je natolik zapevňovaná, že téměř nerozlišujeme obsahy jednotlivých skladeb (ledové vody, mrznoucí déšť a podobně), naopak nám vše splývá v jednom rytmizovaném proudu. Neustálé nahlučování, propraskávání, prohřmívání, zatřaskávání se hybně valí, dusavě posouvá, před námi se vyjevuje, ne: vybořuje, ne: vyborcovává ztajemňovaná široširost, vždy znovu vyvěrá značně totožná záběrovost s metelicovým plynutím. Je to zvukové prozurčování, bezbřehá vřavnost, vyvolávající představu jitření, řítivosti, obtočnosti, poledovice s popraškem sněhových vloček. Ať se záběry před námi rozevírají do ledozpytného pnutí, popadávavého hybnění, fukéřové nabíravosti, prošelestňované běhutosti nebo zakolísávané zatěkanosti, pojítkem je ledový neklid, podperkusněný tlumivostním mlátivostněním. Nasvědčuje tomu i obal desky: šedá v šedé jako by už předem evokovala zahutňované žíření, znezřetelňované obzírání a provokující mátožnění. Rytmus je obalován vzrušivým třeskutněním a nabíhavostním řinutím. Další díl této ledovcové ságy labelu tedy znovu může fascinovat i vzrušovat. Možná přímočařejší extravagantností než nejpůsobivější díly této edice, ale přece.

Glacial Movements Records, 2017, 55:28

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *