FLORIAN WITTENBURG: Four Waves

Ctím určitou pravidelnost. Jako v případě německého skladatele, varhaníka, vibrafonisty, syntezátorového a elektronického magika (s důrazem na kymu) Floriana Wittenburga a pokusnického labelu Nurnichtnur. Posuďte sami: 2011 Artefacts, 2012 Sympathetic, (a)ymmetric, 2013 17 clips, 2015 Aleatoric Inspiration, 2017 Donʼt Push the Piano Around a nyní, 2018 Four Waves. Podobnosti? Odlišnosti? Tak půl na půl. Wittenburg to ví nejlépe: v doprovodných textech se vám svěří, jak kterou kompozici strukturoval, jaké modulace použil (včetně rytmického stresování), jak na které skladbě prostřídal melodickou a harmonickou část. Neznamená to však, že jeho sedm kompozic z let 2012 až 2017 vznikalo na sucho, bez příměsi prožitku. Hned roztěkavostní hledání varhanního vyjádření jména Maarten, tetelivě střídající zapomalení a bystrost, se namnožuje do dunivostní katedrálnosti. „Malá“ hlasová magie v podání HKU studentského chóru s dirigentem Klausem Hufschmidtem se vynořuje z podprahové vydražďovanosti a vzpíná se v tichém, nenásilném vytržení, ale může se převalova odnikud nikam, ačkoliv je pozamykaná v hlasových proláklinách.

 

Převrátivé morseovkové vibra-fonění (Daniela Hamburgera) je počastováno (jako téměř všechno) zábludným návalem elektroniky, nicméně nic v první variantě nepřesahuje tlumenou dmýchavost; ale i pozměněný opus je spíše podpokličkově zaklinkávaný a jeho protahované povzrušování je střídmé a nedochází plného naplnění. Nejdelší studie, jak ji autor nazývá (obnáší plných čtrnáct minut), je rozezvoněná zradostnělou žalností flétny (Johna Devitta), ale propěchovávaná rozhoupávavost je spíše dílem autorova vibrafonu, je rozminimalistněná do háravosti, pohybující se v jednom zakružování, nevzdávavém a posléze zatěkávaném. Titulní skladba celý propojený cyklus zavírá syntézou čtyř počítačově vytvářených „nástrojů“, rozproudňuje ho do vlnování (nikoli vlnobití!) a několika vyrojovaných zábleskností a zavíjí ho posléze do zasmušilostně „věčného“ poklidu. Vše jsme čekali i nečekali. A to je asi dobře. Vývoj není let, je to postupné prozařování dalších a dalších výzev.

 

 

NurNichtNur, 2018, 47:31

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *