Fred Hersch: The Surrounding Green

Kdysi se o pianistovi Billu Evansovi psávalo, že je jazzový neoromantik. Myslím, že v této náladové linii nás emocionálně zahaluje právě tak hudba amerického pianisty Freda Hersche, rodem z Cincinnati, od roku 1977 působícího v New Yorku. Letos 21.10. mu bylo 70 let. Na svém kontě má dlouhou řadu ocenění, např. od Asociace jazzových žurnalistů, v roce 2010 byl pianistou roku podle kritiků Down Beatu. Na svůj jediný pražský dvojkoncert (sólový a s triem s basistou Johnem Hébertem z New Orleans a bubeníkem Ericem McPhersonem McPhersonem z New Yorku) na Strunách podzimu 2019 v Anežském klášteře s sebou přivezl jedinečný box 6CD, zahrnující nahrávky právě tohoto tria. Box obsahuje tři koncertní záznamy z Village Vanguard, jeden z Bruselu a dvě studiové nahrávky z let 2010–17. Na aktuálním albu s ním basuje Drew Gress – hrávají spolu už od roku 1972, bubeníkem je všudypřítomný Joey Baron. Hersch je sice také skladatelem, ale rád interpretuje standardy – zde Gershwinovo Embraceable You, ale také zajímavé tituly modernistů: Law Yers Ornetta Colemana, Palhaço Egberta Gismontiho a First Song Charlieho Hadena. Sdělení úvodní věty podporuje hned Herschovo Plainsong. Odhaluje také leccos z jeho muzikantského zázemí – ozvěny nálady židovské kultury – narodil se židovským rodičům, vysloveně zamyšleně romantizující styl hry. Písňové téma má jeho titulní The Surrounding Green znějící coby muzikálová árie – stačilo by dopsat slova. Colemanovo Law Yers otvírá Baronovo krátké sólo, provedení skladby je živé, elektrizující. Gismontiho Palhaço je zpěvné a lyrické, spíše odkazuje na autorovy odklony od brazilské hudby k jeho vážněhudební tvorbě. Gress si „hadenovsky“ dlouze zasóluje v úvodu jeho First Songu, než se přidá klavír a pozorně k tématu hrající Baronovy bicí. Závěrečné Herschovo Anticipation se šustivým úvodem Baronových štětek se rytmicky repertoáru alba vymyká zřetelnou, živě pojatou latinou – v duchu bossa novy.