Heavenly Recordings – Čtvrtstoletí božského popu

Nenápadný, ale o to důležitější label Heavenly Recordings v letošním roce slaví čtvrtstoletí fungování. Od prvních let objevuje na nezávislé ostrovní scéně menší, ale i velké hvězdy, které výrazným způsobem ovlivňují dění na současné populární scéně. A je jedno, jestli hrají rock, folk nebo čistý pop. Jeffu Barrettovi jde 25 let jen o kvalitu navzdory žánrům.
mejdan„Tam, kde jsem dnes, jsem pouze díky oddanosti hudbě,“ jasně naznačuje svojí primární vlastnost šéf labelu Jeff Barrett. „Nikdy jsem nestudoval, jak vést kapely, jak se věnovat propagaci nebo dokonce jak vést label. Vše jsem se naučil za pochodu,“ dodává vzápětí čilý manažer typicky energickou dikcí. Jak jinak by neznámý mladík z Plymouthu zaujal už poměrně ostříleného šéfa Creation Records Alana McGeeho, aby ho najal k sobě do rodící se velké vydavatelské hvězdy? Jeff si během let vyzkoušel ledacos, včetně manažerování velmi excentrických Jesus & Mary Chain v době okolo vydání legendárního alba Psychocandy. „Jako dva kohouti jsme nemohli na jednom smetišti dlouho vydržet,“ uznává po letech Jeff střet dvou vyhraněných a navíc vznětlivých osobností. Alan pokračoval s Creation směrem ke slavným zítřkům, zatímco Jeff dva roky propagoval nové desky umělců stáje Factory Records, aby nakonec založil vlastní label v roce 1990.

LABEL JAKO DOBRÝ POCIT
A hned prvními akvizicemi nakopl zlatou žílu. Nejprve pod sebe stáhl levičácké revolucionáře Manic Street Preachers a na druhé straně si plácl s bezmeznými popaři Saint Etienne, kteří jsou Heavenly věrní dodnes. A co víc, vedle samotné kapely se blíže seznámil i s jejich manažerem Martinem Kellym, který se stal Jeffovým partnerem pro více než patnáct let. Heavenly Recordings šli příkladem svému jménu („Jméno reprezentuje ten silný pocit ze skvělé muziky, který každý fanda moc dobře zná, “ prozrazuje Jeff) a nesli punkově vedený label skrze indie nakloněné devadesátky. Když se daří, přichází na řadu další nápady než jen prosté vydávání muziky. V roce 1994 například vznikly vyhlášené večírky The Heavenly Social. „Nápad pořádat pravidelný taneční večer nepřišel z mé hlavy, ale našeho tehdejšího zaměstnance Robina Turnera, který po absolvování několika nevalných párties přišel s myšlenkou založení vlastního večírku,“ osvětluje Barrett. A tak se také stalo. Původní prostory jedné menší hospůdky brzy přestali vyhovovat a celý koncept obsadil větší prostory. Aby ne, když kola roztáčely takové osobnosti jako Norman Cook, Afrika Bambaataa, Daft Punk nebo The Chemical Brothers. A aby toho nebylo málo, Jeffův bratr Paul založil zajímavý oddenek Heavenly Films zaměřený na realizování filmů.
Nazpět ale k muzice. I druhá polovina devadesátých let byla pro Heavenly úspěšná. Label si pod sebe upsal nadějnou písničkářku Beth Orton nebo bývalou zpěvačku One Dove, Dot Allison. Kasovním majstrštykem ale bylo objevení Doves, melancholické kytarovky, která přinesla do historie labelu první zářezy na první příčce prodejní albové hitparády britských ostrovů. Vydavatelství má nezávislý status, ale od začátku úzce kooperovalo s major labely. „Bez jejich logistiky a distributorské zkušenosti bychom už dávno neexistovali,“ přiznává Jeff Barrett. Nejdelší spolupráce s EMI vyprchala v roce 2009 a tehdy bylo Heavenly nuceno sáhnout k drastickým škrtům. Cesty Jeffa a Martina se po letech (v dobrém) rozešly, label drasticky snížil své provozní náklady, spojil se s podobný-mi indie vydavateli a dnes vydává více muziky než kdy předtím. „Musím to zaklepat, ale v tak dobré kondici label nebyl už hodně dlouho,“ pochvaluje si současný stav jeho majitel.

SÁZKA NA OSTROVNÍ POTĚR
Sázka na nové tváře ostrovní scény se Heavenly prozatím vyplácí. Z hromady nováčků vystřelili k relativním výšinám například neopsychedeličtí rockeři Temples. Velkou pozornost ke své tvorbě přivábili i popovější Toy. Z nadějí, které mají šanci brzy prorazit, dávám velké šance například kytarově hitovým Kid Cave, elegantním Eaves, revivalistům King Gizzard and The Lizard Wizard nebo do kytarových stěn zabaleným The Wytches. Pokaždé se ale jedná o kapelu, která má koncertní charisma. Bez této vlastnosti se dnes prostě neobejdeme. Svérázným charisma oplývá i Edwyn Collins, popový dandy, který se vrátil na scénu z poloviny ochrnutý. Nečekaným přírůstkem do Heavenly rodiny byla rozhodně akvizice Marka Lanegana, který zde vydal své poslední tři desky.
Krize hudebního průmyslu nás donutila pečlivě přemýšlet o všech krocích, které plánujeme,“ přibližuje Jeff Barrett. „Jsme malinkou firmou, která je díky tomu nesmírně pružná,“ dodává. Z fungování Heavenly Recordings je hmatatelná radost z hudby samotné. „U nás vydávané věci mě osobně musí bavit, jinak se jimi odmítám zaobírat,“ rázně ukončuje diskusi Jeff Barrett. Filozofie vydavatelství se tedy, i přes veletoče všeho druhu, zde nedějí.

OSLAVY NA POKRAČOVÁNÍ
Zatímco jsme se už v rámci rubriky Mejdan s labely setkali s vydavatelstvími, která své velké jubileum obcházejí obloukem, Heavenly Recordings začalo slavit čtvrtstoletí fungování už v loňském roce. Série koncertů, kdy se na pódiu vystřídají současní i minulí aktéři labelu, se vrací nejen do Plymouthu, ale nevynechává postupně žádné větší město Spojeného království. Speciální sérii sedmipalcových vinylů vydal label při příležitosti letošního Record Store Day. Další koncerty se chystají po letních prázdninách (mezitím i speciální večer, kdy St. Etienne přehrají kompletní debut Foxbase Alpha), a to prý ještě zdaleka není všechno. Heavenly Recordings je tradičním typem labelu, který stále sází na pevné nosiče a těsné sepětí umělce s vydavatelem. Druhou jeho výraznou stránkou posledních let je sázka na nové, neokoukané tváře především z domácí nepřeberné líhně talentů. Přejme Jeffovi, aby se mu podařilo najít další nové St. Etienne nebo Doves. Bylo by to dobré pro label i pro samotné posluchače.

Přidat komentář