Jasná hudba

V neděli 24. listopadu oslavila v pražském klubu Na Chmelnici, vyzdobeném plakáty Karla Halouna, legendární rocková skupina Jasná páka/Hudba Praha desáté narozeniny. Celý večírek se však nesl až v příliš poklidné a nevzrušené atmosféře, jako by se nedělo vlastně nic mimořádného. Převážně sedící publikum během dvouhodinového koncertu odvázaly vlastně jen pákovská vypalovačka Paralet a vynikající verze clashovského Should I Stay Or Should I Go (respektive Mám tu zůstat, nebo jít).
Jinak Hudba Praha předložila divákům jakési resumé svého repertoáru, v němž dostaly prostor skladby úplně nejstarší (Špinavý záda, Špejchar blues, Pal vocuď, hajzle, Nálady…), ale i ty novější (Vlaky, Zkrat), které se agresivitou a navztekaným rozhořčením vracejí do počátků Jasné páky (No tak hurá, Maelstrom). Dokonce i některé písně, které byly v polovině osmdesátých let pro Hudbu Praha příznačné svou elegancí, dostávají v dnešní čtyřkytarové verzi mnohem dravější a ostřejší podobu (zejména Brejličky). Na pódiu se vedle dnes již ustálené sestavy Hudby Praha (kytary – M. Ambrož, bratři Zatloukalové, basa – J. I. Wünsch, saxofon –  K. Malík, bicí – L. Kandl, zpěv – M. Ambrožová a krásná Jana „Jamajka“ Koblicová) objevili i další hudebníci, kteří kapelou za ta léta prošli (Z. Pištěková, E. Mišíková. V. Malinovský…).
A také „osobní host“ zraněného Jana I. Wünsche (ruka v sádře) Olin Nejezchleba, který jej zaskakoval u baskytary. Sečteno a podtrženo: byly to dvě hodiny příjemného bigbítu, ale ve srovnání s chmelnickými oslavami před pěti lety byl tento koncert poněkud krotký a až nečekané obyčejný.

Přidat komentář