Joachim Kühn New Trio: Beauty & Truth

cover-Kuhn-beautyDobrodružně působí sestava ze skladeb génia swingové éry Georga Gershwina, freejazzového průkopníka Ornetta Colemana, orchestrálního novátora Gila Evanse, skladatelskéa jazzově průkopnické polské hvězdy Krzysztofa Komedy, to vše proložené skladbami rockového monumentu The Doors, současného francouzského dubu Stand High Patrol a vlastní Kühnovou tvorbou. Joachim Kühn (1944) je pianista, občasný altsaxofonista, jehož muzikantská dráha je nesmírně pestrá. V kvartetu se starším bratrem, klarinetistou a saxofonistou Rolfem, působil celá sedmdesátá léta. Hrál se špičkovými evropskými kapelami, s avantgardními Američany – Ornettem Colemanem (v duu živě z Lipska CD Colors, Verve, 1996), Sheppem, Ducretem, v Los Angeles nahrával se Zappou. Roky hrál s marockým loutnistou Bekkasem a španělským perkusistou Lopezem. Po letech teď obnovil klavírní trio s basistou Chrisem Jenningsem (1983), Kanaďanem působícím od roku 2002 v pařížské, potažmo evropské jazzové komunitě, a Ericem Schaeferem (1976), o němž je stále více slyšet nejen jako o bubeníkovi, ale také jako o kapelníkovi. Schaefer je čestným doktorem na hudební škole Carla Marii von Webera v kuhnDrážďanech, čili tamtéž, kde je bicistickým mistrem veterán avantgardy Günter Sommer. Pokud si myslíte, že zahrání Summertime už nemůže ničím překvapit, začněte poslech touto ukolébavkou. Úvod patří Kühnovu sólovému podání Beaty And Truth Ornetta Colemana formou romantické miniatury. Jako úvod ke slavnému The End The Doors kontrastní nápad. Navíc – Kühnovci The End oproti originálu z roku 1966 (LP The Doors) zbavili „indického“ oparu a díky Jennigsonově base ji od počátku rytmicky zvýraznili. Rytmus a expresivnější hra tria rovněž zbavuje rockově psychedelické atmosféry skladbu Riders On The Storm (LP The Doors: L.A. Woman, 1971), ale v obou případech toto pojetí neškodí, spíše ukazuje, že autorský záměr je životaschopný i v odlišném podání; s odstupem času lze říci, že hudba The Doors zněla spíše romanticky, než bouřlivácky, jak to vypadalo na jejich koncertech. Velmi dobře dopadla skladba Sleep On It pařížské jamajské ozvěny Stand High Patrol. Joachim Kühn jazzovou hudbu cítí silně rytmicky, což je zřejmé i z jeho příspěvků tomuto albu: Because Of Mouloud, Transmitting, zvláště přímočaře na Machineria. Zasněně naopak působí, jak název sám napovídá, skladba Intim. Za příjemné překvapení považuji zařazení dvou „hitových“ skladeb Krzysztofa Komedy, na něhož sice nezapomíná žádná generace polských jazzmanů, ale jinak znalost jeho tvorby upadá díky jeho předčasné smrti v roce 1969 v zapomnění. Jazz a filmovou tvorbu propojuje melodie Kattorna ze stejnojmenného dánského filmu (1965) a jazzovou podobu má i ústřední motiv z Polańského horroru Rosemary’s Baby (1968), ukolébavka Sleep Safe And Warm. O co výrazněji Kühnovo trio pojalo The Doors, o to více „zjemnilo“ expresivní „španělské“ Blues For Pablo (v originále Miles Davisea orchestr řízený autorem Gilem Evansem, LP Miles Ahead, 1957); Joachim Kühn dokáže po svém uchopit zajímavě a napínavě každé téma, které ho zaujme.

 ACT/2HP, 2016, 48:34

 

Přidat komentář