Joe Lovano & Wasilewski Trio: Homage

Pět let po vydání prvního alba Artic Riff se zrodila v listopadu 2023 studiově druhá nahrávka tohoto kvarteta. Je obdivuhodné, jak se Wasilewského trio s kontrabasistou Sławomirem Kurkiewiczem a bubeníkem Michałem Miskiewiczem v průběhu těch let přirozeně s Lovanem sehrálo. Styl tenorsaxofonisty Joea Lovana se od 80. let vyvinul do originality, ať už vzdává hold tvůrcům boperům z 52. ulice, Coltraneovi či Carusovi, ovlivňuje pestrost nahrávek skupin Paula Motiana či spřádá niternou komorní hru s triem Tapestry nebo nám po boku Davea Douglase odvážněji přibližuje expresivní zvukové světy. O hře Wasilewského tria, sestavou neměnného už od roku 1994, můžeme také mluvit jako o svéráznosti, kterou se vyznačuje od svých počátků. Titul alba Hold je rovněž jednou z pěti skladeb Joea Lovana na desce, ale můžeme ji také klidně přiřadit k jedinému převzatému titulu, ztišující baladě Love In The Garden – poctě proslulému polskému avantgardnímu houslistovi (také altsaxofonistovi), předčasně zemřelému Zbigniewu Seifertovi (1946–1979), který téma zkomponoval. V titulu Golden Horn mají důležitou úlohu drobné perkuse; nad monotónně se opakující frází pak Lovano rozvíjí melodické téma, v průběhu času (10:20) se jeho improvizace stane expresivnější, také Wasilewského sólo výrazně doprovázejí perkuse – celá skladba má až rituální náladu. V Homage kvarteto střídá polohu odvážnějšího hard bopu k free jazzu a typických bebopových pasáží, obsahuje také delší sólo kontrabasu. Sólovou exhibicí tenor saxofonu bez kapely je Giving Thanks; téma je jakousi předehrou k následující This Side – Catville, která je ukázkou Lovanovy improvizační fantazie bez hranic, ani jediným tónem, jedinou frází nenudí, naopak vtahuje dovnitř jeho muziky. Vytvořil tak prostor pro Wasilewského dvě krásně stavěná sóla v této nejdelší skladbě alba (12:00). Lovanovo sólo na gongy a další perkuse pak vytváří „gamelangový“ dovětek skvělého alba Homage.