Představuji si, že z klubu odešlo publikum, i muzikanti, a ve zšeřelém koutku si k brnkajícímu basistovi přinesl židli kytarista a začali si pro sebe hrát. Dva muzikanti uspěvší před přísnými měřítky a představami kapelníka Milese Davise: Dave Holland (n. 1946), jeho basista v letech 1968 až 72 a kytarista John Scofield (n. 1951) v dekádě následné – 1983 až 85. Neboli každý v jiné stylové etapě Milesovy hudby. Nejen u Davise, ale následně s vlastními kapelami patří oba k tomu nejzajímavějšímu na soudobé jazzové scéně. Jak už název alba napovídá, napsali krásné melodie zrcadlící lidovou tradici americké hudby. Podělil se autorsky v poměru 5:4 – ve prospěch kapelníka dua Scofielda, u něhož náklonnost k hudbě country&western music je v slyšitelná, dokonce i v bluesově laděných skladbách (slyš CD Country for Old Men). Ideu i náladu celé nahrávky ustanoví hned úvodní akord Scofieldovy skladby s příznačným názvem Icons at the Fair. A pak už následuje jedno zpěvné téma za druhým. Scofieldova kytara zní převážně poloakusticky, občas střízlivě elektricky s gibsonovskou barvou (Mine Are Blues). Rovněž tóny basisty Hollanda vycházejí čistě z těla kontrabasu. Některé skladby znějí jako převzatá melodie písně z časů swingových muzikálů (Memorette). Trochu vybočí Holland se svou poctou geniálnímu basistovi Rayi Brownovi (1926–2002) Mr. B., probíhající v ukázkovém swingovém běhu a s bopově rozjařenou kytarovou improvizací. Lehce „rockově“ šlape další Hollandův titul Not for Nothin´. Nejdelším – osmiminutovým – titulem je Scofieldovo Easy for You, zamyšlené baladické vyprávění kytary. Další milostné téma You I Love je od Hollanda, spíše než milostně působí rozradostněně, zvláště sólo autora. Tan je také autorem epilogu – titulní skladby alba Memories of Home, pomalou baladou v hudebním duchu country hudby, patřičně melancholickou, zpěvnou, objímající nás svou atmosférou. Hudba pro otevřená srdce.
John Scofield / Dave Holland: Memories of Home
ECM Records, 2025, 55:03
