Patnácté album od roku 2009 kytaristy a skladatele Juliana Lage je jeho stylově nejpestřejší. Mimo jedné sólové skladby jsou všechny jeho skladby hrány kvartetem nebo sextetem. V žádné sestavě nechybějí jeho stálí spoluhráči z posledního období – kontrabasista Jorge Roeder a bubeník Dave King. Kvartetní sestavu ještě doplňuje hráč na piáno Kris Davis, střídající se s Patrickem Warrenem – ten barvu kapely ještě v některých skladbách obohacuje hrou na keyboards různých typů. Lage je stylový všežravec, nemá jediné těžiště hudby, z níž by většinově vycházel. Proto je spektrum jeho hudby tak pestré. Na albu najdeme sólově hranou skladbu Myself Around You, jako vystřiženou ze sešitu klasické kytarové literatury. Coby kytaristu ho samozřejmě lákají latinskoamerické inspirace – slyš hned úvodní Hymnal, krásný melodický nápad s lehkým, téměř nevnímatelným podkresem klávesových smyčců a vibrafonu. A hned následuje osminový pregnantní dupavý rytmus v Northen Shuffle ve stylu jazzrockové scény; ke zvuku skladby výrazně přispějí všichni členové sextetní sestavy. Nato kvarteto rozezní typickou „americanu“ Omission. Doslova podvečerně milenecká, ač hraná na elektrickou kytaru, je rozněžněná Serenade. Zvukově bohatě zní South Mountain – připomene atmosférou Jazzové nebajky Velebného SHQ ze 70. let. Titulní Speak To Me je odkazem na dávné rock´n´rollové instrumentálky, s přímočarým sólem elektrické kytary. Tanečně swingující instrumentálkou je zase Two And One, se sóly akustické kytary a kontrabasu. Roeder s Henryho altklarinetem si krásně vyhrají ve Vanishing Points. Rockově odvázaně zní skladba se záhadným číselným názvem 76 (rozhodně to není Julianův věk, je mu 36), v níž se vyřádí na piano i Davis. Uklidňující písní Nothing Happenes Here se kompletní sestava s posluchači loučí, leč název tvrdící, že tady se nic neděje, se netýká tohoto alba, které je od Lage svou barvitostí nejlepší a hudebně nejzajímavější.