LOSCIL: Lake Fire

Kanadský hudebník Scott Morgan alias Loscil patří k nejinvenčnějším postavám ambientní scény posledních dvou dekád. Nové sólové album Lake Fire představuje jeho návrat k esenci – ne v radikální jednoduchosti, ale v intimní plnosti zvuku. Jako by se místo složitých konceptů rozhodl nechat mluvit samotný proud vědomí – vlnu za vlnou. Nahrávka vznikla z improvizovaných živých vystoupení, která Morgan později ve studiu přetavil do jednolité zvukové masy. Výsledkem je kolekce skladeb, jež nepůsobí jako kompozice v klasickém slova smyslu, ale spíš jako dýchání krajiny – konkrétní, a přitom přirozené a introspektivní. Klíčový inspirační moment tu ale dodává osobní i environmentální rovina: název Lake Fire i celkový charakter alba odkazují k devastujícím požárům, které v posledních letech zasáhly západní Kanadu a Spojené státy. Morgan, který sám žije v Britské Kolumbii, zde zhmotňuje atmosféru popela, ticha a přidušeného světla – obraz světa po žáru, paprsků pronikajících mračnem popela, které po hororových scenériích přinášejí záblesky a naději v lepší zítřky. Základem jsou všudypřítomné analogové syntezátory, jemné šumy a hluboké subbasy. Hudba je zcela oproštěna od dramatických zvratů – její síla spočívá v jemnosti a vytrvalosti. Každá skladba je jako pozastavený okamžik – detail, ve kterém se odráží celá nálada doby: úzkost, vyprázdněnost i potřeba uzemnění. Této náladě odpovídá i skladba Ash Clouds, ve které hraje výraznou roli kontrabas v rukou Jamese Meagera, jediného hosta desky. Přestože má album melancholický nádech, nikdy nesklouzává k prázdnotě. Naopak – v tichu a pomalých přechodech nalézá autor záblesky něhy. V některých momentech připomíná jeho dřívější práce pro Kranky, především sólové kolekce Plume nebo Equivalents. Nové album je ale ještě o stupeň zaostřenější na základní atmosféru, hlučnou, ale přitom prostou jak vyhaslé spáleniště požárem zkosené krajiny. Právě tahle křehkost, schovaná za temné hlukové stěny, dává Lake Fire jeho sílu.