Lou Reed: Caught Between the Twisted Stars

New York Public Library for the Performing Arts, Music & Recorded Sounds Division; New York, USA

Sedmého června letošního roku, v den jeho nedožitých 80. narozenin, otevřela slovutná New York Public Library for the Performing Arts, Music & Recorded Sounds Division v Lincoln Center první rozsáhlou výstavu hudebních děl, artefaktů, osobních předmětů a dalších rarit z ohromného archivu nezapomenutelného newyorského avantgardního barda. Archiv přešel pod její správu hlavně díky dlouhodobé a neúnavné snaze a péči umělcovy vdovy, performerky Laurie Anderson, v roce 2017. Výstava je zaměřena na bohatý život a dílo této ikony, jehož hluboký hudební, vizuálně-umělecký a kulturologický vliv dodnes formuje řadu tvůrců v řadě kumštýřských disciplín.

Název výstavy je citátem úryvku textu Reedovy písně Romeo Had Juliette z alba New York (1989) a samotná expozice přináší mnohé, nikdy předtím nevystavované či veřejně neslyšené, artefakty z dílny tohoto plodného a nekompromisního umělce – textaře, muzikanta, performera, básníka, uměleckého fotografa a praktikujícího milovníka tai-chi. Příběh Reedova života výstava ilustruje archivními audio a video záznamy z jeho četných, a často veřejně dosud nikdy neslyšených či nespatřených hudebních projektů, nahranými hudebními a pódiovými performancemi, tiskovými články a recenzemi nebo Reedovými autorskými knižními publikacemi s fotografickou a básnickou tvorbou.

Výstava též skládá hold mnoha jeho přátelům a spolupracovníkům, jejichž tvorbu Reed ovlivnil, anebo naopak, kteří pomohli formovat jeho vlastní hudební vizi. Tyto raritní exponáty a memorabilie zahrnují takové osobnosti, jako jsou (či byli) umělci Julian Schnabel, Andy Warhol či Robert Wilson, muzikanti jako Laurie Anderson, David Bowie, John Cale, Garland Jeffreys, kapela Metallica, Robert Quine nebo Mike Rathke, někdejší manželka/manažerka Sylvia Reed, producentský vizionář Hal Willner, umělečtí fotografové Timothy Greenfield-Sanders, Billy Name a Mick Rock, básníci Jim Carroll, Allen Ginsberg, Delmore Schwartz nebo Anne Waldmanová. Své čestné místo v této části expozice mají tudíž poprávu jak náš exprezident Václav Havel, tak i grandvelmistr asijského tai-chi, Ren Guang Yim.

Kurátory výstavy jsou Don Fleming a Jason Stern. Fleming již dříve byl hlavním archivářem pozůstalosti Lou Reed Archive ustanoveným Laurie Andersonovou (jeho role na katalogizaci a zpracování hromady beden s artefakty z někdejší garáže Lou Reeda v Bronxu je naprosto pivotální a obdivuhodná!). Jason Stern byl zase technickým ředitelem a Reedovým archivářem ještě za umělcova života. 

Hudební salon Lou Reed Listening Room

Tato část výstavy nabízí návštěvníkům unikátní příležitost všemi smysly zachytit a vychutnat Reedovu hudební tvorbu v plném rozsahu a audio rejstříku jím původně zamýšleného výsledného zvuku. Je zde ke slyšení jeho jediná zvuková umělecká instalace s názvem Metal Machine Trio: The Creation of the Universe, kterou nahrál Reed živě v newyorském divadle Blender Theatre v roce 2009, spolu s Johnem Zornem, Ulrichem Kriegerem a Sarthem Calhounem. 

Tato zvuková instalace sestává z dvanácti obřích reproduktorů v ambisonickém uspořádání (360stupňový surround sound), jež vytvářejí dokonalou iluzi 3Dzvukového prostředí. Ve spolupráci s akustickými experty z experimentálního studia Arup v NYC se podařilo zrekonstruovat tuto převratnou Reedovu kompozici k poslechu návštěvníků výstavy z naprosto totožné akustické perspektivy, se kterou Reed pracoval, když dílo hrál živě na prknech divadla Blender.

Kromě tohoto exotu je denně v tomto sálku ke slyšení také řada ukázek dalších perel z Reedova zvukového a vizuálně-hudebního archívu.

 

Hal Willner’s Studio

Rovněž již zesnulý Hal Willner (podrobný článek najdete v UNI 05/2020) byl ikonickým vizionářem hudební avantgardy non plus ultra, jenž v pravém slova smyslu redefinoval kánon moderního konceptuálního hudebního alba. Profesí nahrávací producent Willner dokázal ve svých idiosynkratických hudebních tributech dát dohromady umělce neuvěřitelného záběru, kteří tak posunuli hranice našeho vnímání kulturní interdisciplinárnosti do dříve nepředstavitelných poloh.

Lou Reed se poprvé setkal s Halem Willnerem v roce 1985, kdy účinkoval v jeho scénické produkci s názvem Lost In The Stars: The Music of Kurt Weill. To byl počátek jejich následné třicetileté společné cesty, jež se vyvíjela od přátelství přes postupnou úzkou spolupráci až do parádně ujetého ideového spolupachatelství. Třebaže Willnerovo dílo čerpalo z talentu mnohačetného kádru skvostných performerů z nejnepředstavitelnějších serpentin a poloh tvůrčího umění vůbec, jeho pouto s Reedem je naopak vzájemně ukotvilo – jak hudebně tak i zeměpisně. Včlenil Lou Reeda do svých koncertních „happeningů“ spolu s lidmi jako Doc Pomus, Neil Young či Leonard Cohen a mnoha dalšími. Společně vystupovali v Sydney, Londýně či Berlíně, přičemž však New York neochvějně zůstal jejich domovskou bází.

Postupně se Hal Willner stal Reedovým nejdůvěryhodnějším naslouchačem a tvůrčím zpovědníkem. Willner byl producentm Reedových skvostných sólových projektů, jakými byly nahrávky Ecstasy či rozsáhlý CD i divadelní poeovský experiment The Raven (Havran), stejně jako některých Reedových pozdních živých alb či kompilací.

V konečné fázi to byla jejich společná show, která vzájemný vztah spoutala obapolnou láskou k médiu jejich mládí – rozhlasu! Společně vytvořili celkem 86 dvouhodinových a odvysílaných epizod, v nichž se komika prolínala s tragédií. Zdánlivé dryáčnictví šlo ruku v ruce s dechberoucí uměleckou podprahovostí. Ať tomu říkáme avant-vaudeville či soudobý hudební cirkus à la bratři Marxové, oni oba své kreaci pyšně říkali NewYork Shuffle Show

Spolu oba navigovali to nejkreativnější, co se v alternativním umění v té době v New Yorku dělo. Třebaže Willner dal dohromady nepředstavitelný archiv dvou set tisíc hudebních nahrávek a záznamů v mp3 formátu, jeho pravou láskou zůstaly ty nejzaprášenější dávné šelaky a vinyly. Na výstavě fyzicky přítomná instalace jeho vlastního zvukového studia, v němž žil a tvořil, byla mozkovým trustem zmíněné rozhlasové show, skutečným „ášramem“ nahraných zvuků, z nichž mnohých tak raritních, že je nelze nalézt nikde jinde!

Třebaže obklopen hard drive disky a computery, v srdci zůstal Hal Willner umělcem bytostně zakořeněným v hudební krajině 20. století, a jeho studio, jakožto součást této reedovské expozice a stálá součást depozitáře NYPL, je důstojným svatostánkem obou protagonistů, opravdových gigantů odcházející, zaniklé hudební éry.

Přidat komentář