MARCEL BÁRTA: Episodes from the Spinning Ball

Ze zvukové temnoty s motivem fanfáry se pomalu noří úvodní part Episodes from the Spinning Ball, pozoruhodný počin Marcela Bárty v oboru symbiózy jazzového kvinteta se symfonickým zvukem. Do této zvukové kulisy se zjevují krátké táhlé vstupy nástrojů jazzových sólistů, Bártovy altky, trombonu Štěpána Janouška, syntezátoru Vojtěcha Procházky, také vše dobarvující vokály v pozadí. Hudba skvěle ilustruje prolog opusu What Was Before. Následuje doslova výbuch v partu Welcome Here!, vycházející z témbru předchozího partu. Hudbu dramatizují bicí Jana Chalupy, přichází první odvázané sólo Janouška, doprovázené klavírem, přidávají se smyčce Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Syntetické zvuky a smyčce mění před půlkou náladu, dostává prostor sopránsaxofon Marcela Bárty pro extatické sólo podporované opět klavírem, následně trombonem, vše završuje mohutný chorál. Nastává ztišení v nabádavém tématu třetí části Stay And Dream, čas pro bicí s kontrabasem Milošem Klápštěm, další sólo Janouška. „Sny“ se ve zvuku stále více dramatizují, hudební změť se převalí do partu It Still Shines the Depth, „kosmickou“ ozvěnu přeruší „zvonkohrou“ Procházkovo piáno. Bárta mu hru podbarvuje, přidávají se další nástroje, hudba je pomalá, stahuje nás do hloubky, z níž vzešla. Zazní jakoby kostelní zvony a potemnělý sborový sakrální vokál, čtvrtý part končí téměř v tichu. Poklid rozbije závěrečný part Karma Cleaner Comes on Monday; přichází „očistné“ sólo Procházkova klavíru, přidávají se další nástroje, opus uzavírá zvukově mohutné finále – než nástroje podporované rytmikou pozvolna mizí. Poslechnout si celé dílo je jako přečíst filozofující novelu, od níž se nelze odtrhnout. Francouzský dirigent Bastien Stil se pohybuje ve světě hudby nadžánrově a s Bártovou partiturou si rozuměl. Episodes from the Spinning Ball je nejzajímavější a z mého pohledu nejlepší dílo tuzemské tvorby v tomto žánru.