MARK LOTZ TRIO: The Wroclaw Sessions

Nizozemský flétnový expert Mark Alban Lotz prokoncertovává svět křížem krážem od Havany po Istanbul a zcela zřejmě bychom postrádali, kdyby se z těchto zajížděk pravidelně neobjevovala alba na LopLop, Unit, Evil Rabbit nebo jinde. Žánr můžeme pojímat jako lotzovský – mezi jazzem, klasikou, worldem a tuatam improvizací – se střídavým obsazením od Alana Purvese po Meinrada Kneera.

 

Tentokráte nám nabízí The Wroclaw Sessions, nahrané 7. března 2018 ve studiu Damnrich s dvojicí polských hudebníků, konkrétně s kontrabasistou Grzegorzem Piaseckim a bubeníkem Wojciechem Bulińskim. Doprovodný text k albu uvádí, že na svou devítimístnou seanci neměli příliš mnoho času, ale to někdy nemusí být – a tentokrát ani nebylo – na závadu. Volba skladatelů od Sama Riverse přes Charlieho Parkera po Miriam Makebu je tu – pravda – různorodá, ale Lotzovy altové, basové a koncertní flétny si ve všech případech zachovávají uvolněnost, samozřejmost, samovolnou nadnesenost, s jakou se vemlouvají do svých předloh (včetně vlastních skladatelských příspěvků), a rytmika ho občas nohsledovsky, většinou však vytříbivě následuje a protkává. Basa témata doličuje, přidává k jejich rozvíjení atmosférické zabarvení, bicí jsou všudypřítomně zahrávavé a vydělující, místy rachotivé, celé trio je v neustále rozmeditovávaném prokontaktovávání a vyhlubujícím na(d)sazení. Tím chci říci, že přestože každá kompozice si zachovává svoji specifičnost, základem souhry tria je vždy nabízivé, leč nepodbízivé srozumění, někdy proněžněle zachvívavé a plné pokory (Lullaby for Tymon), jindy nenechavě vrtošivé a vyčkávavě navnadivé ve své srostitosti (Pata Pata), opět jindy rozdmýchávaně nastraživé a vláčně rozebíravé (Segment) nebo i nevtíravě zvýlučňované a svádivé (nicméně i to má své meze). Ať téma vybudí basa (která si ostatně vždy ochotně rozmeditovaně zasóluje), nebo je zrozevlátní bicí, je to vždy (některá) flétna, která nevtíravě odemkne melodii a dolíčí ji, aniž se pokusí z ní nadmírně vybočit. Je prostě komorně dynamická. A my se můžeme těšit na příští Lotzův předvídaný návrat. Odkud? Odkudkoli.

 

Audio Cave, 2019, 45:54

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *