I když britské vydavatelství All Saints Records funguje v poslední době spíše v oddělených časových etapách a vydalo řádově výrazně méně hudby než většina zde prezentovaných labelů, přesto se svou činností nesmazatelně zapsalo do historie nezávislé moderní hudby. Distingovaná oslava za účasti Briana Ena, Johna Calea nebo Biosphere? To si přece, i přes kovidové lapálie, nenecháme ujít!
Příběh řady vydavatelství se odvíjí v přímé závislosti na jiných, zpravidla nechápavých labelech, které neodhalily genialitu manažera či umělce, a pak jen lapaly po dechu sledujíce závratnou kariéru nováčka směrem k (nezávislé) vydavatelské smetánce. Dnes nezacouváme pouze k jednomu, ale rovnou dvěma gramofonovým firmám. Obě měly poměrně zásadní vliv na to, že jsme se v roce 1991 mohli přivítat s třicátníkem Dominikem Norman-Taylorem a jeho labelem All Saints Records. Prvním vydavatelstvím, které musí dnešní vyprávění obsahovat, je label E.G. Records. To byl nezávislý label, domov Roxy Music, a také první pracovní zkušenost jisté Anthey Norman-Taylor. Po odchodu z kapely to bylo právě toto vydavatelství, které Brianu Enovi vydalo přelomová alba Music For Airports nebo On Land, která definovala ambient jako nový žánr. I přes relativní uměleckou svobodu se v roce 1983 právě Anthea s Brianem dohodli, že do budoucna bude pro progresivního, na mnoha uměleckých frontách činného umělce výhodnější, když všechny své aktivity shromáždí pod vlastní střechu.
Tak se dostáváme k druhému vydavatelství, kterým se stal Brianův vydavatelský domov nazvaný Opal Records etablovaný na scéně v roce 1984. Vedle Briana zde svůj domov našel například i nově objevený klavírní snivec Harold Budd, o jedenáct let mladší Brianův bratr Roger, arménský propagátor hry na národní nástroj duduk Djivan Gasparyan, vizionář hry na trubku Jon Hassell, bývalý člen Velvet Underground John Cale nebo sólově se prezentující producent Daniel Lanois. Velmi rychle narostlá administrativa okolo fungování Opal Records přilákala zpátky na britské ostrovy více než tři roky v Japonsku pracujícího Antheina bratra Dominika. Sourozenecká dvojka pak vedla Enův label až do roku 1991, kdy se hudební vizionář rozhodl upozadit své administrativní povinnosti vůči uměleckým, a tak přišel čas pro vznik objektu našeho zájmu – All Saints Records pod vedením tehdy třiatřicetiletého markeťáka Normana-Taylora.