Mejdan s Minority Records

Většina vydavatelství má plus mínus stabilní profilaci po většinu doby svého fungování. Toto pravidlo ale nejde uplatnit na domácí label Minority Records vedený Danem Dudarcem. Ten během let prošel hned několikerou proměnou, která mu nepodtrhla nohy, ale naopak posílila. A tak domácí vydavatelství jednoho muže slaví 25 let fungování v plné síle. Na tento domácí mejdan se vyráží s radostí.

Na začátku byla fascinace Martinem Valáškem a jeho jedinečným podchycením nezávislé, tvrdě rockové scény – pořádáním zahraničních žánrových koncertů a následně i vydáváním muziky na svém vlastním labelu. „Od té doby jsem si přál držet v rukou nosič umělce, který bude mít na obalu logo mého vlastního vydavatelství“, vzpomíná Dan Dudarec. To se nakonec podařilo v roce 1996, kdy na svět přišel desetipalec hardcoreové party Amity z Litvínova. Během následujících let přišly další žánrové nosiče například od Thema Eleven nebo Kevorkian, brzy ale začal label uhýbat, jak pak v budoucnu mnohokrát, jiným směrem. „Do hardcoreové hudby se začal hodně navážet metal a v ten moment mě tento žánr přestal zajímat“, odhaluje šéf vydavatelství. Ve stejnou dobu došlo ke sblížení s kolektivem Silver Rocket, a tak společnou rukou přišly na svět desky Point nebo Waave, album Gnu Milimetry ticha nebo kolekce OTK Sona a kuva. Právě poslední dvě alba považuje Dudarec i dnes za stále hudebně aktuální výpovědi.

Po vydání alba OTK v roce 2003 se label Minority Records s vydáváním na tři roky odmlčel. Šéf už znovu vězel v jiném hudebním světě, konkrétně v experimentální scéně, kde se rockové a akustické nástroje mísily s elektronickými, často glitchovými experimenty nebo terénními nahrávkami. Podobnou hudbu na domácí scéně mnoho umělců neprovozovalo, a tak přišlo sblížení domácího vydavatelství se zahraniční scénou. Vše odstartovala reedice singlu Twenty Songs Less milovaných Gastr Del Sol tvořených Jimem O’Rourkem a Davidem Grubbsem, Vydání si všimlo velké množství podobně experimentálně laděných muzikantů, a tak se na šéfově stole brzy vršily nabídky na spolupráci od zajímavých projektů doslova z celého světa. Není divu, že pod hlavičkou původně hardcoreového labelu vyšly zakrátko desky niterných švédských písničkářů Tape, ambientně experimentální nahrávka Itala Giuseppe Ielasiho nebo mathrockových Američanů The Tall Ships.

Většina vydavatelství má plus mínus stabilní profilaci . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář