15 let produktivního života nejen newyorského downtownu
Když Tom Abbs a Adam Downey opustili v roce 2010 zavedený avantgardní label ESP-Disk, netrvalo dlouho, a přihlásili se s vlastním vydavatelstvím Northern Spy records. To se stále zaměřuje primárně na živé podhoubí newyorského downtownu, vedle toho zasahuje do rockové, ambientní nebo experimentálně elektronické scény. Se svým moderním pojetím je vzorem, jak na spletité nezávislé scéně vést funkční a zároveň hudebně progresivní vydavatelství. Je čas požádat o víza a vyrazit po delší době do Brooklynu.
Jaké byly vaše cesty na hudební scéně, než jste založili Northern Spy records?
Před Northern Spy jsme byli zapojeni do undergroundové hudební komunity v New Yorku. Tom byl výrazně zainteresován na improvizační scéně, jak jako hráč, tak jako organizátor. Byl výraznou postavou newyorského downtownu. Byl výraznou postavou Triptych Myth s Cooperem Moorem a Chadem Taylorem a založil koalici Jump Arts, která uspořádala stovky koncertů a vzdělávacích workshopů. V době, kdy jsme podepsali nové umělce do ESP Disk‘, založili jsme měsíční rezidenci v Bowery Poetry Clubu, koprodukovali First Annual Albert Ayler festival a zahájili jsme iniciativu, jejímž cílem bylo vynutit proplacení desítky let nevyplacených honorářů řadám umělců.
Už jste zmínili vaše propojení s labelem ESP-Disk‘. Co vám tato zkušenost ukázala?
Čas v ESP-Disk‘ byl drsnou školou v umělecké branži. Nekompromisní. Dal nám rozhled a sebevědomí v tom, jakým způsobem prezentovat poměrně nesourodou hudbu pod jednou střechou. Také jsme si vzali k srdci motto vydavatelství: „Je to umělec, kdo rozhoduje o tom, co uslyšíte na jeho albu vydaném u ESP-Disk‘.“
Co jste se u Northern Spy Records rozhodli udělat jinak?
Když jsem poprvé pracoval u propagačního stánku vydavatelství ESP-Disk‘ na jazzovém festivalu v New York City, zakřičel na mě jeden starší hudebník. „Kde jsou moje tantiémy? Řekni Bernardovi (majitel vydavatelství – pozn. autora), aby mi je zaplatil!“ Poměrně silně jsme v tomto směru cítili negativní pověst labelu. Bylo jasné, že když rozběhneme své vydavatelství, musíme si více vážit důvěry a transparentnosti našich umělců.
Proč jste pojmenovali label Northern Spy records?
Název odkazuje na stejnojmennou odrůdu jablek ze severovýchodu USA, která je známá svou odolností a odlišným charakterem. Mám za to, že nám to přišlo jako pěkná metafora pro hudbu, se kterou jsme se chtěli na scéně prosadit.
Label se pohybuje na nezávislé scéně v širokém rozpětí od jazzové avantgardy až po indie pop. Proč nejste více žánrově specializovaní? Není to pro vás problém? Nebo vidíte širokou náruč vydavatelství spíš jako výhodu?
Pro nás je červenou nití umění, nikoli žánr. Máme tendenci být přitahováni umělci, kteří posouvají hranice a vzdorují kategorizaci, ať už jde o instrumentální hudbu, nebo hudbu založenou na textech. Toto směřování udržuje značku dynamickou a vytváří prostor pro nečekané spolupráce.
Vztah mezi vydavatelem a vydávanou kapelou, projektem nebo hudebníkem může mít různou podobu. Od slovní dohody až po přesně vymezený vztah, co se týče fyzických nosičů, práv, managementu a merchandisingu. Jak je to u vás?
Záleží na umělci a projektu. Klíčem je transparentnost a zajištění toho, aby obě strany cítily, že pro ně spolupráce dává smysl.
Našel jsem starý rozhovor v časopisu Vice, tak jsem se chtěl zeptat,
