Málokterý label má tak velkou zásluhu na tom, že se celému širokému žánru, zde konkrétně severskému jazzu, dostalo tak široké světové publicity, jako vydavatelství Rune Grammofon letos šestašedesátiletého hudebníka Runeho Kristoffersena. Vydavatelství je i po čtvrtstoletí fungování vitální, tak nic nebrání tomu, abychom v norském hlavním městě narozeniny vydavatelství, které si vždy potrpělo i na výjimečnou vizuální podobu všech svých nosičů, oslavili.
V Norsku žije o polovinu méně obyvatel než v Česku, přesto má hudba této skandinávské země mezinárodně velké zastoupení. Hudební žánr známý jako „nordic jazz“ nebo „mountain jazz“ rozkvetl brzy poté, co německý label ECM objevil pro hudební fanoušky tichý svět Jana Garbarka a dalších severských jazzových muzikantů. Zatímco zaměření německého jazzového hegemona, vedeného Manfredem Eicherem, bylo v tomto regionu založeno na jedné straně na průzkum lidové/tradiční hudby jejími nejplodnějšími hudebníky (včetně Jana Garbarka, Arilda Andersena, Terje Rypdala nebo Jona Christensena), na straně druhé na novou vlnu „Nordic Cool“ představitelů, jakými jsou např. Mats Eilertsen, Jacob Young, Trygve Seim nebo Tord Gustavsen. Pak se ale na scéně objevila originální osobnost Rune Kristoffersena, který obraz jazzového podhoubí rozšířil do rockových, avantgardních, ale i popových směrů, a ze zasněného pohledu nazpět přetočil pozornost jasně směrem do budoucnosti.
Rune nikdy nebyl jazzový nerd. Jimi Hendrix a Cream byli jeho prvními oblíbenci, které chronologicky následovaly osobnosti jako David Bowie, Yes a King Crimson, po nich pak Joy Division, Public Image Ltd. a Wire. Ve stejném období ale hudební svět Kristoffersena ovládli jazzoví titáni jako Eric Dolphy, John Coltrane nebo Art Ensemble of Chicago. Co měli všichni jmenovaní hudebníci napříč žánry společného, byla touha vzít hudbu na nová místa, prozkoumat ji a inovovat. Stejným duchem byla vybavena i Runeho kapela Fra Lippo Lippi, která prozkoumávala rocková i popová zákoutí se specifickým smyslem pro sonická dobrodružství. Další důležitou událostí, která měla vliv na budoucí směřování vydavatelství Rune Grammofon, bylo Runeho manažování labelu ECM pro skandinávský trh v letech 1995 až 2003. Zatímco ECM nahlíželo na dění na norské scéně přes rameno geografické vzdálenosti, Kristoffersen stál oběma nohama uprostřed pučícího kvasu, který doslova volal po vydavatelské sklizni. A v roce 1998 už Rune neodolal a do dobrodružství vlastního vydávání se vrhl doslova po hlavě.
