Některé labely objevují kapely. Jiné definují celé způsoby poslechu. Berlínské Studio !K7 patří k té druhé kategorii. Z kazet, videokazet a klubových nocí vybudovalo během tří dekád kurátorský svět, který formoval podobu downtempa, trip hopu, techna i současné neoklasiky. Místo honby za trendy spíš trpělivě skládá katalog jako dlouhodobý deník města. Deník, ve kterém se potkává archiv s budoucností. Vítejte na mejdanu v Berlíně.
Příběh labelu nezačíná v lisovně vinylů ani za DJským nádobíčkem. Začíná za kamerou. Zakladatel Horst Weidenmüller, rodák ze Schwarzwaldu, vstoupil do hudby oklikou, jako dokumentarista. V polovině osmdesátých let natáčel koncerty, vyráběl videa a archivoval alternativní scénu, která tehdy žila spíš v zadních místnostech klubů než na stránkách hudebního tisku. Záznamy vystoupení Einstürzende Neubauten nebo Nicka Cavea a jeho The Bad Seeds nebyly obchodním artiklem, ale stopou doby. „Hudba potřebuje kontext. Potřebuje obraz. Potřebuje prostor,“ vysvětloval později. V roce 1985 proto zakládá Studio !K7, kdy název vzniká prostě podle adresy Kaiserdamm 7. Žádná velká symbolika, jen praktická zkratka. Ironií osudu se z ní časem stane jedno z nejrespektovanějších log evropské nezávislé hudby.
To už jsou Horstovy aktivity pevně spojeny s Berlínem. Když se rozdělená německá metropole po pádu zdi nadechne a kluby zaplní první vlna techna, acidu a house, Weidenmüller instinktivně cítí, že se rodí nová kultura. A že si zaslouží vlastní jazyk. Pokud je hudba generovaná stroji, vizuály by měly být taky. Vzniká série X-Mix – mixovaná CD doplněná počítačově animovanými videi. Dnes to zní skoro úsměvně, ale tehdy šlo o futuristickou záležitost. Klubová hudba poprvé dostává vizuální identitu, a dokonce se objevuje i na MTV.
Celé to přitom fungovalo skoro partyzánsky. Pár lidí, pár telefonátů, žádné oddělení marketingu. „Bylo nás padesát na celém světě. Nikdo neměl manažera. Prostě jsme to dělali, protože nás to bavilo,“ vzpomínal Horst po letech. Tenhle DIY étos, dělat věci z nadšení, ne z kalkulu, zůstane pro !K7 určující i do budoucna. Hudba se ale brzy přesouvá do středu zájmu. Roku 1995 vzniká labelová větev. A s ní nápad, který !K7 navždy zapíše do dějin klubové kultury – série DJ-Kicks. Koncept je jednoduchý a geniální zároveň: dát DJ a producentům prostor sestavit osobní mix – hudební autoportrét. Ne kompilaci, ne playlist. Příběh. Výpověď. Malý film bez obrazu. Najednou jste neposlouchali „nejlepší tracky sezóny“, ale způsob, jakým někdo o hudbě přemýšlí. Epizoda připravená dvojicí Kruder & Dorfmeister se stává biblí downtempa. Nightmares on Wax přináší zasněnou soulovou melancholii. Carl Craig detroitskou hloubku. Později se přidávají DJ Koze, Hot Chip, Peggy Gou, Disclosure a desítky dalších. Pro mnoho posluchačů fungují dodnes DJ-Kicks jako vstupní brána. Jako mixtape od kamaráda, který vám otevírá dveře do světa, o jehož existenci jste neměli tušení. A zároveň jako důkaz, že i mix může být autorským dílem.
Jenže Weidenmüller postupně cítí frustraci. Mix je jednorázová záležitost. Vztah končí ve chvíli, kdy CD dorazí do lisovny. „Chtěl jsem s umělci zůstat déle. Budovat něco společně,“ prozradil v rozhovoru pro Red Bull Academy. A tak se !K7 proměňuje z kurátora kompilací v plnohodnotný label. První autorské album vyšlo pod hlavičkou !K7 v roce 1996 a jednalo se o více než hodinovou autorskou vizitku detroitského techno DJ Kelli Handa. Katalog se brzy začne rozrůstat do všech směrů. Elektronika, hip hop, soul, experiment, indie. Objevují se jména jako Matthew Herbert, Ursula Rucker, A Guy Called Gerald, Tricky nebo později berlínský ansámbl Brandt Brauer Frick, který přetavuje techno do akustické podoby, a taneční kolektiv Hercules & Love Affair spojující house s popovou emocionalitou. Nikdy to není o žánru. Spíš o pocitu. O intuici. Jak Horst opakoval: „Nezajímá mě styl. Zajímá mě, jestli mě ta hudba něco nutí cítit.“
V novém tisíciletí se !K7 navíc proměňuje v něco, co by se dalo nazvat infrastrukturou nezávislé scény. Nejen label, ale servisní hub. Pomáhá s distribucí, výrobou, marketingem a logistikou dalším značkám, které by samy takové zázemí neutáhly. Pod jeho křídla se postupně dostávají specializované sublabely zaměřené na archiv funku, soulu, diska a world music jako Strut Records (např. Patrice Rushen, Sun Ra Arkestra nebo Mulatu Astatke), elektronická platforma Aus Music (s autory jako Sideshow /alter ego Finka/, Lee Jonese z My My, Bruna z Swayzak nebo Willa Saula) nebo naposledy neoklasická větev 7K! (se jmény jako Vetle Nærø, Rubin Henkel nebo Lyra Pramuk). Z jedné značky je najednou celý malý ekosystém. Biotop – jak Horst rád říkal. Místo, kde mohou vedle sebe existovat různé druhy hudby, aniž by se musely přizpůsobovat jedné logice trhu.
V loňském roce přišla kapitola, kterou nikdo nechtěl psát. Po těžké nemoci zemřel Horst Weidenmüller. Bylo mu pouhých šedesát let. Člověk, který raději budoval zázemí než vlastní legendu, zmizel stejně nenápadně jako celý život pracoval. Pro mnoho lidí z branže to byl jeden z posledních skutečných idealistů – typ vydavatele, který ještě věřil na vztahy, ne na tabulky. Přesto právě jeho neomylný marketingový instinkt dokázat zázraky, jak s láskou na Horsta vzpomíná ve své biografii Hell Is Around The Corner triphopová divoká duše Tricky. Také v loňském roce bylo celé !K7 Music impérium prodáno americké skupině Create Music Group. Pro někoho symbolický konec éry, pro jiné šance, jak dát katalogu nový dosah. Faktem je, že samotná filozofie se nezměnila. Kromě tradiční řady DJ-Kicks, která zůstává jedním z pilířů katalogu labelu, přináší vydavatelství mixy od předních světových producentů, !K7 pravidelně vydává i autorská alba, remixy a kompilace od řady současných interpretů, mezi které patří německý taneční klasik Dominik Eulberg, berlínský kolega a rezident slavného klubu Berghain Marcel Dettmann, mladá houseová kolegyně Alinka nebo basová přebornice Hermione Frank. Pořád jde o kurátorství. O péči. O důvěru. Když dnes držíte v ruce desku s logem !K7, neznamená to konkrétní styl. Není to jedna noc. Není to jeden trend. Je to dlouhý, pomalu plynoucí set, který trvá třicet let. Mix minulosti a budoucnosti. Archiv i objevování.