Mejdan se Svart Records

Dnes se podíváme za labelem, který se na začátku neohlížel po nové muzice, ale dal si za cíl nejprve znovu zpřístupnit staré nahrávky, které léta nebyly k dispozici. To, že dnes vydává vedle reedic hromadu nové muziky napříč žánry, je trochu náhoda. Nebo vedlejší produkt jejich poctivé práce? K desetiletému výročí labelu Svart Records se vydáme tentokrát do Finska. Není zas tak velké překvapení, že se s šéfem Tomim Pulkkim budeme často bavit o metalu.

Label jsi založil před dekádou s Jarkko Pietarinenem. Kde jste se potkali?
Oba pocházíme z Turku, které je sice šesté největší město v zemi, když se ale zajímáš o muziku, brzy poznáš všechny podobně založené fanoušky. Tak jsme se skrze kamarády poznali a brzy jsme začali přemýšlet o nápadu založit malé vydavatelství, které by vydávalo vinylové desky. Nikdo v té době žádný takový label neprovozoval.

Co jste dělali předtím, než jste Svart Records založili? Měli jste zkušenosti z hudebního průmyslu?
Neměli. Já jsem studoval na vysoké škole a vedle přeskakoval z jedné práce do druhé. Asi nejvíc se mi následně hodila zkušenost, kdy jsem pár let pracoval v místním obchodu prodávajícím DVDčka. Jarkko pracoval řadu let jako obchodník ve firmě prodávající zdravotnická zařízení do nemocnic.

S jakým plánem jste label zakládali? Znovu vydávat undergroundovou muziku na vinylu, jak tvrdí řada internetových zdrojů? Nebo také vydávat novou autorskou muziku?
Prvním cílem bylo vydat vinylové verze alb, která byla dříve k dispozici pouze na CD. Ještě před pár roky se až na výjimky na vinylu nic nevydávalo. Navíc nebyl problém získat smlouvu s velkým vydavatelstvím. Před námi se tedy rozprostíralo široké neorané území. K vydávání nové hudby a stát se tak plnohodnotným vydavatelstvím, jsme se dostali tak trochu náhodou. Díky našim reedicím se na nás začalo obracet čím dál více současných kapel a my si řekli „Proč ne?“ – ve Finsku není zas tolik nezávislých vydavatelství, zkusíme zaplnit díru na trhu.

Jak se za uplynulou desetiletku změnila filozofie vydavatelství?
Ne výrazně. Dnes máme osm zaměstnanců. Vedle nich, mě a Jarkka má obvykle ještě několik dalších externích spolupracovníků vliv na to, co budeme v budoucnu vydávat. V dnešní době o každém nosiči pečlivě přemýšlíme, což je velká změna oproti chaosu, který ve Svart panoval v prvních letech.

Řada internetových zdrojů vás označuje za metalový label…
…to byla pravda možná tak před osmi roky. Vždyť první náš nosič s novou autorskou muzikou byla folková nahrávka. Od té doby jsme zabrousili na všechny žánrové strany (od death metalu, před hard rock, elektroniku, pop, folk až po hlukovou avantgardu), snad kromě outlaw country nebo indických rág. Chystáme například vydání hip-hopové nahrávky nebo argentinský progresivní folkrock. Věřím tedy, že metalové stigma Svart Records začne brzy vyprchávat… To ovšem neznamená, že bychom tu a tam nevydali nosič extremního metalu.

Co se dá považovat za úhelné kameny diskografie Svart Records? Nosiče, které posunuly label někam dál?
Vinyly Reverend Bizarre a Beherit, které byly mezi metalovou klientelou dlouhou dobu nesehnatelné, nám přinesly na začátek početný zástup metalových fanoušků. Z kapel, které jsme doposavad vydávali, měli největší potenciál celosvětově zaujmout domácí postpunkeři Beastmilk. O jejich první desce Climax se psalo doslova po celém světě, kapela koncertovala na všech světadílech, aby se dva roky na to rozpadla. Dříve, než mohla zájem o jejich tvorbu zúročit. Jejich debut je dodnes nejlépe se prodávající deskou historie vydavatelství a pomohla nás dostat do povědomí světového publika.

V rozhovoru pro portál musicfinland.com jsi tvrdil, že v roce 2010 jste vydali okolo sta různých nosičů. Jak se vám to podařilo? A jakou frekvenci máte teď? Stále tak vražednou?
To číslo, o kterém jsem tehdy mluvil, zahrnovalo i různě barevné variace vinylových desek, různé sedmipalcové singly, CD verze nosičů a podobně. Na druhou stranu potřebujeme být opravdu plodnou značkou. Je to nezbytné z toho důvodu, abychom se finančně udrželi nad vodou. Většinu vinylové produkce totiž vydáváme v sériích mezi 300 a 500 kusy.

Kdy jste se rozhodli vydávat zahraniční muziku a ne jen hudbu z domácího Finska?
Hned od začátku. Vždyť hned druhým vydaným nosičem bylo album švédské kapely Burning Saviors. Základní komunikační řečí vydavatelství je angličtina, i když všichni mluvíme finsky. Cítili jsme, že být mezinárodně zapojení do mnoha různých scén je jediný způsob, jak jako vydavatelství na scéně přežít.

Je vinylový formát pro label stále stěžejní a jak jsou pro Svart důležité formáty CD, kazety nebo digitálních souborů?
Vinyl stále vede. Počty prodaných CD pomalu klesají a vypadá to, že tento formát v mnoha žánrech pomalu umírá. Zatímco v jiných se mu daří docela dobře. Nikdy jsme moc nechápali popularitu kazety. Za celou dobu fungování jsme vydali snad jednu nebo dvě. Digitální prodej je podstatný pro novou muziku. Na digitálních platformách se snažíme v současné době zapracovat.

Kde stále nacházíte po deseti letech vhodné, kvalitní nahrávky k reedicím?
Finsko má bohatou historii populární muziky, a protože jsme otevřeni mnoha rozdílným žánrům, jsou na stole stovky desek, od progresivního rocku k punku, od jazzu k elektronice. Stále víme o dlouhé řadě nahrávek, které bychom rádi po letech na vinylu znovu zpřístupnili. Samy kapely i posluchači nás zahrnují tipy, co bychom měli v budoucnu vydat.

Má Svart Records nějaké boční labely? Na vašem Discogs profilu jsem našel Jazz-Liisa, Mustat Levyt, Öm a Pop-Liisa…
Pop-Liisa a Jazz-Liisa byly vydavatelské série
were series, žádné boční vydavatelství. Öm je „label“ elektroniků K-X-P. Konkrétně jejich šéfa Tima Kaukolampiho. Logo Öm najdeš na všech jejich deskách. Mustat Levyt byl label, který fungoval pouze krátce na začátku našeho fungování. Vydával pouze omezené edice více mainstreamového finského rocku a popu. Mám za to, že jsme takto vydali celkem tři desy. Do budoucna neplánujeme rozjet žádný boční vydavatelský výhonek.

Já je tvoje nejoblíbenější deska z katalogu Svart Records?
Pokud mám mluvit o nové produkci, tak to byla zřejmě jediná deska Beastmilk a vydaný materiál Oranssi Pazuzu. Jsem dlouholetým fanouškem Pazuzu. Zpřístupnění jejich dlouhou dobu nedosažitelného katalogu byl jeden z nejsilnějších momentů, který jsem na hudební scéně zažil.

V letošním roce budete slavit desáté narozeniny vydavatelství. Přichystali jste pro tuto příležitost něco speciálního?
Máme naplánováno několik speciálních večerů, které proběhnou jak ve Finsku, tak ve střední Evropě. Tedy pokud všechno poběží jak má. Máme naplánováno i několik výstav ve Finsku a ve střední Evropě a našim fanouškům v klubech nabídneme volně distribuovaný anglický časopis Svart.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *