MIKE PATTON & JEAN-CLAUDE VANNIER: Corpse Flower

Tihle pánové se poprvé sešli před osmi roky. Skladatel a aranžér Jean-Claude Vannier oslavoval 40 let od vydání alba Serge Gainsbourga Histoire de Melody Nelson, na kterém měl jako skladatel a aranžér zásadní vliv, a pro příležitost koncertu v Hollywood Bowl přizval k interpretaci také Mike Pattona. Pánové od sebe vzdálení jednu generaci si okamžitě padli do noty a začali uvažovat o budoucí spolupráci. K té nakonec došlo v loňském roce, kdy okolo sebe každý sestavil partu muzikantů, a začali na sebe přes oceán házet jeden nápad za druhým. Výsledkem je dvanáctka písniček někde napůl mezi Pattonovou rockovou roztěkaností a Vannierovou šansonovou ležérností. Svorníkem obou přístupů je pak záliba v černém humoru, duchařských historkách a vůbec „strašání“ všeho druhu. Živelný Patton s chutí porcuje základní hudební nápady, které na začátku Francouz vysypal z rukávu do menších útvarů a často je pak sestavuje do nových soustav, které mohou připomínat minioperetky, tu a tam přibrušovány ostře rockovými vpády elektrické kytary a rázné rytmiky.

 

 

 

Jindy se naopak nechává zalévat francouzským sentimentem za doprovodu Bécon Palace String orchestru, tahací harmoniky, xylofonu a ženských sborů. A aby vše bylo ještě stylovější, hned na úvod vybírá pasáže z Balady o žaláři v Readingu z pera Oskara Wildea, aby nás otvírák Ballade C.3.3. stylově dostal do nálady. K tomu se nám jemná soulová nálada průběžně překlápí do hororového napětí a zase nazpátek. V několika skladbách se blížíme k rockovým náladám Rolling Stones, jen s tím rozdílem, že by s nimi ve studiu musel pracovat právě Vannier. Jeho filmově šansonový rukopis pak vévodí například Chansons D’Amour nebo závěrečné Pink and Bleue, která by se neztratila ani v repertoáru Jacquesa Brela. K tomu připočtěme několik bluesových momentů, Vannierovy nápady ubíhající kamsi na východ, westernové odlesky nebo honky tonk první singl On Top Of The World. Výsledkem je barevná skládanka, která především milovníky tvorby bývalého zpěváka Faith No More musí bavit.

 

Ipecac Rec./PIAS, 2019, 43:11

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *