OOGUI: Travoltazuki

Záhadné pojmenování tria nám bude pochopitelnější, když zjistíme, že jeho členem je švýcarský kytarista Vinz Vonlanthen (1959), který zdaleka není na Leo Records nováčkem (viz například CD Oeil, 2004, Silo, 2012 ad). Na dvanácti výtržnostech alba s neméně podivuhodným titulem Travoltazuki, nahraném v září 2017 v ženevském studiu Xyleme, se s ním handrkují pianistka a klávesistka Florence Melnotte a bubeník a perkusista Sylvain Fournier. Nechci tvrdit, že na desce dochází k nevratným výmykům, na jaké navnazuje ambaláž i vydavatelské lákání (že prý tu oscilují od diska po nekonečnou horizontálnost), nicméně od počátečního horempádění klavíru a bicích a kytarového zbizardňování jsme pokaždé znovu svědky chaotické excitace, skotačivé natěkávanosti se vsuvkami zmatkování a smečově výtržného povokalizování.

 

Přitom zdaleka neběží pouze o sbližovanou nebo zabližovanou prodernost, vydůrazněnou doložkami, každé téma je vytroufaváno s jinou pohnutlivostí, tu se zahučovanou odpalností, tu s prozmateným podivováním, tu zase s vyhledávačskou repetitivností nebo s břesknou úhozovostí. To vše je servírováno po přibližň(ovan)ě hmatavých hrstech, s houfovou záplašností. Je to přemýšlivé, ne však promyšlené, hlasy, kontaminované bicími, jsou útržkovité, chvatná nástřelnost záhybné vrdlouhavosti může být bezodyšně zachvativá nebo prozkomíravě dýchavičná, můžete se však vsadit, že (téměř) po každém zakolísaném zprekérnění bude následovat výřevná skrumáž a po kdekterém úštěpném vzdálnění zase mordýřská jurodivost. Nikdy předem netušíte (ať je skladba dílem jednoho z trojice nebo trojice celé, na tom příliš nesejde), kdy balamutivé rozvážnění sklouzne do vyvolňovaného vytrylkování nebo horečnatého procinkávání. Občas dojde i k nutkavé nátřesknosti nebo záblesknosti, ale nejde o nadužívání vroucího kotle, jeho vyvěravost záhy prohemží vršněné hatmatilkování nebo zádumné zprůsvitňování, k posledu dokonce i nečekané dovroucnění, zabíhavé až k dojímavosti. Nedejte se tudíž mýlit popově adjustovaným obalem, ten obsah je mu na hony vzdálen, je laboratornější a vyfikundovanější, takže vám nezbude, než s ním srovnat krok.

 

 

Leo Records, 2019, 53:51

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *