PERFECT SON: Cast

Polská nezávislá scéna si v posledních letech zjednává čím dál častěji pozornost na mezinárodním kolbišti. Vzpomeňme uhrančivou zpěvačku Moniku Brodku, které v těchto dnech vychází záznam prestižního MTV Unplugged vystoupení. Nebo na působení anonymního sdružení Bokka, či čím dál více se prosazující psychedelické rockery Trupa Trupa. Teď se k nim mocnými skoky připojuje Tobiasz Biliński s novým pseudonymem Perfect Son. Jeho působení na hudební scéně můžeme pozorovat více než dekádu, kdy se nejprve prezentoval jako polovina avantgardní dvojice Kyst a následně sklidil řádově vyšší pozornost svým sólovým, nejprve freak folkovým, posléze až synthpopem nasáklým projektem Coldair.

 

Svým novým převlekem útočí otevřeně na mezinárodní publikum a nutno podotknout, že velmi sofistikovaně. V písničkách totiž kombinuje své zaujetí elektronikou s písničkovým rukopisem a křehkým vokálem. Někdo z žurnalistických kolegů nadhodil prolnutí rukopisů Matthewa Deara s Nine Inch Nails a něco na tomto na první pohled bláznivém spojení je. Oba protipóly tíhnou k temnějšímu vyznění svých písniček, oba nemají problémy přitlačit na pilu i přiznat svou lyričtější tvář. Tobiasz dokáže nejprve míchat analogové osmdesátkové nálady s o dekádu mladšími, industriálně rockovými spády. Pokaždé ale tak, že ze skladeb netrčí rocková macha, ale kompozice se stáčí popovým směrem. Jako kdyby Depeche Mode opustili své momentální oblouznění blues a soulem, a své analogově elektronické spády současnosti propojili s melodickou slinou druhé poloviny 90. let. Temná elektronika se propojuje s elektrickou kytarou, syntetickými bicími a vokálem, jak vypůjčeným od Jamese Blakea. Za orchestrální machou, která je součástí rukopisu na mnoha místech Cast, pak hledejme producenta desky Jeffa Zeiglera (jinak též Kurt Vile nebo The War on Drugs). Všechna tato přirovnání ale jen letmo naznačují, co vlastně od dobře maskované popové desky můžeme čekat – procítěnou nahrávku, se silnými melodickými háčky, která se nebojí přiznat svaly ani něžné slzy. Není divu, že vydavatelem originální kolekce se stal prestižní label Sub Pop. Bravo!

 

 

Sub Pop/PIAS, 2019, 37:47

 

 

 

Přidat komentář