Phonophani-se zvukem za novými obzory

Norsko se může pochlubit opravdu bohatou scénou zaměřenou na zvukovou avantgardu či ambient. I tak z něho jméno Espena Sommera Eideho výrazně vystupuje, a to díky výrazné stopě jeho projektů Phonophani a Alog. S prvně jmenovaným se představí 11. listopadu v rámci festivalu Alternativa v pražském klubu Underdog’s Ballroom.

Rodák z Oslo nejprve zkoušel štěstí s akustickými instrumenty v řadě kapel, nakonec se ale našel až mimo rockovou nebo popovou oblast při experimentování s elektronikou. Prvním pomocníkem při hledání vlastního výrazu byl Geir Jenssen alias Biosphere, elektronik, který taneční horečku chladil za polárním kruhem v ledovém větru a věčném ledu arktických ledovců. I Esper se vydal ambientním směrem, a právě na Jenssenově labelu Biophon prezentoval svoje první nahrávky. Podle bezejmenného debutu sólového projektu Phonophani by se mohlo zdát, že autor bude brzy následovat Stevea Roache a další autory propojující ambient s etnickými instrumenty, ale už následné album Genetic Egineering přineslo výrazně fragmentární materiál, jasně spadající do jazzově abstraktního až avantgardního skandinávského proudu domovského labelu Rune Grammofon. To už bylo Eideho jméno spojeno i s projektem Alog, který utvořil Espen s Dag-Arem Hauganem.  V roce 1999 vydala dvojice debutové album Red Shift Swing a odstartovala tak kariéru, která je doposavad orámována šesticí desek. Navíc v roce 2005 získali pánové norské Grammy za desku Miniatures, v kategorii elektronické hudby.

U obou projektů cítíme více než hmatatelnou snahu komponovat svobodně navzdory narýsovaným žánrovým hranicím či ustáleným zvyklostem. Espen není klasickým hudebníkem, ale spíše zvědavým dítětem, které se rozhlíží kolem sebe a vyluzuje zvuky jakýmkoliv možným způsobem. Zásadní je energie a chuť dělat věci jinak. V roce 2007 například Alog natočili album Amateur v prostředí uměleckých škol a učeben hudební výchovy na všechny nalezené nástroje. O tři roky později se Eide na desce Phonophani nazvané Kreken ponořil po svém do hájemství norského folklóru. Letos pětačtyřicetiletý Nor nikdy nebyl jenom pokušitelem technologií: jeho svébytný zvuk poznamenal i fakt, že se dlouhodobě věnuje jak rozkladu tradičních nástrojů a vokálů na prvočinitele, tak i stavbě vlastních instrumentů (s velkým podílem dřevin). Stylově mají jeho elektroakustická dobrodružství (podnikaná s několika hostujícími muzikanty) blízko k jakémusi rozmlženému jazzu či ambientnímu nokturnu, jindy i díky střídmému zapojení vokálů zase k esoterickému folku. Ve stejném rozpoložení hudebníka zastihla i nálada prozatím posledního autorského díla, páté řadové desky Phonophani, kterou po dlouhé době nevydal u domácího labelu Rune Grammofon, ale agilního vydavatelství Hubro. Letošní nahrávka jasně reflektuje fakt, čím se Espen v poslední době intenzivně zabýval – vytvářením zvukových instalací. Vedle tvorby vlastních nástrojů a softwaru slyšíme řadu momentů, které jsou postavené na práci se samply a terénními nahrávkami. Espen po delší době ukazuje svou přívětivě ambientní tvář. Jakoby se obloukem, po dvou dekádách hraní vracel k primárním inspiracím Biosphere, samozřejmě poučen mimořádně bohatou ušlou cestou. I z toho důvodu je návštěva norského zvukového hledače, po vydařeném koncertu s Alog v Praze (v roce 2008 v Divadle Archa předskakovali Animal Collective), vítanou možností setkání se stále vitální a podnětnou skandinávskou experimentální scénou.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *