PIERCE WITH ARROW: Shatter

Dais Rec., 2021, 42:31

Dvojici Pierce With Arrow tvoří na první pohled nesourodá dvojice. Troy Pierce je v Berlíně usazený Američan, který zde léta působí jako významná součást minimal techno scény. Oproti tomu Natalia Escobar alias Poison Arrow je kolumbijská audiovizuální umělkyně, která neměla do loňského roku s Berlínem prozatím nic společného. Jejich spolupráce začala tam, kde jiní končí, to znamená vizuály. Temná, surrealistická videa inspirovala duo k natočení společných skladeb. Tak vznikl loňský singl For Electra, který předznamenal letošní vydání dlouhohrajícího debutu Shatter.

První deska dvojice se točí okolo řecké báje o Echó a Narkissovi (jinak také Narcis). „Není nic tragičtějšího než pochroumané srdce. Srdce, které nemůže milovat,“ není jen tématem starobylé legendy, ale také mottem debutu, které je na hony vzdáleno taneční Troyově minulosti. Zpomalený tep většiny skladeb spadá spíše do trip-hopové nebo downtempové oblasti. Dvojice se s úvodní skladbou určenou Echó noří do komplexního labyrintu temné elektroniky, pomalých rytmů i příležitostných vokálů Natalie ve španělštině i angličtině. I pomoc drum’n’bassového jezdce dBridge ve skladbě It’s A Love Story, After All… a dalšího tanečního elektronika Konrada Blacka v kusu Obsidian Glass nezvedne tep nahrávky do červenějších čísel. I zdeformované samply v řadě skladeb evokují představu pomalého pohybu účastníků dramatu, jejichž konání můžeme díky tomu rozebírat z různých úhlů. Experimentující Coil kooperující s dubově zatěžkaným Petem Namlookem a na klavír perlícím Haroldem Buddem.

Tak můžeme připodobnit sound debutu Pierce With Arrow neznalému zájemci. Závěrečná skladba, pro změnu věnovaná Narkissovi, uzavírá v melodičtějším, prosvětlenějším tónu ne strašidelné, ale spíše vážné a komplikované drama, jemuž je materiál desky Shatter příhodným doprovodem.

 

Přidat komentář