POLIÇA: Madness

Memphis Industries, 2022, 31:48

Když globální pandemie COVID-19 přerušila turné skupiny Poliça na podporu jejich tehdy čerstvého alba When We Stay Alive, kapela vyřešila nastalou situací urychleným návratem do studia. Když se nebude hrát, tak se alespoň bude nahrávat! Channy Leaneagh se svými spoluhráči tak chtěla na svět přivést pokračování dobrodružství narýsovaného předchozí deskou a začátek letošní kolekce Madness naznačuje, že by se to mohlo povést. Otvírák Alive je podobně rozmáchlý synthpopový kus jako základní materie When We Stay Alive. Jakýsi zadumanější sourozenec rozjásaných hitovek Chvrches, který se ale o to pomaleji ohraje. Poliça zvládá na výbornou hru na pomalé šponování atmosféry uvnitř na první pohled/poslech banálně jednoduchých písniček. Součástí tvůrčího procesu kapely byl tajemný antropomorfní produkční nástroj „AllOvers(c)“, který vytvořil Ryan Olson, šéf studia v Minneapolisu, kde se album natáčelo, s producentem Sethem Rosetterem. A přestože jeho použití není zřejmé, bohatě vrstvené elektronické textury písní, jako ve Violence, kde se střídá očekávání s oddechem, nebo jemně pulzující Away s kroužícími syntetickými plochami, ukazují, že všechny přítomné nadchnul do poměrně intenzivního experimentování. Tím ale dobrodružství půlhodinové desky Madness rozhodně nekončí. Naopak písňová forma se v nejvíce experimentální položce Fountain úplně rozvolní. Mizí rytmická struktura a původně popové dobrodružství se noří do avantgardně ambientní lázně, kde vládne už jen vokál Channy. Závěrečná Sweet Memz nás v houpavém rytmu vrací z mlhavých blat nazpátek na pevnou popovou půdu, podobně jako život mnoha z nás se po dvouleté neplánované přestávce alespoň částečně vrátil do původních kolejí. Poliça měla na Madness čas a prostor experimentovat a naznačila, že v budoucnu od ní můžeme čekat leccos. Experimentální hrátky ve spojení s přirozeně popovým tahem na bránu mohou být koktejlem, který by mohl čtveřici sedět. 

Přidat komentář