Puce Mary: Tepající srdce mezi sonickými výbuchy

Kdo by to byl ještě nedávno tušil, že extrémní tvorba industrialistů Whitehouse nebo Merzbow si najde o několik dekád později své následovníky? Dánská umělkyně Frederikke Hoffmeier, kterou hudební svět zná jako Puce Mary, si vybudovala reputaci především skrze intenzivní živá vystoupení, která původní industriální impulzy posouvají do nových poloh. Ty sahají od obrazotvorných, jemných témat až k nespoutaným zášlehům drsného hluku a hukotu. Hudebnice se v rámci festivalu Alternativa vrací do Prahy, a tak je na čase si na její temný svět více posvítit.

Text Pavel Zelinka, Foto Nils Junji Edström

Jméno dánské hlukařky je neodmyslitelně spjato s vydavatelstvím Posh Isolation. Label je epicentrem temného severského undergroundu, ať hlukového, avantgardně elektronického, nebo postpunkově špinavého. Z kolektivu výsostně postaveného na étosu spolupráce, solidarity a principech DIY vzešly takové osobnosti jako Croatian Amor, Varg nebo Age Coin. Své první kroky zde předvedli i známí indie rockeři Iceage. Není divu, své vize s vydavatelstvím propojila i čerstvě dvacetiletá hudebnice, toho času i bubenice garážově/psychedelicky rockové skupiny Timeless Reality. Svou plodnou kariéru Frederikke odšpuntovala zhurta v roce 2010 sólovým EPéčkem Piss Flowers, anonymní prací schovanou za převlek Amphetamine Logic, i řadou spoluprací. Vzpomenout můžeme na kolaboraci s Loke Rahbek aka Croatian Amor nebo trio Severe Photography, kdy se k Hoffmeier a Loke Rahbek přidal ještě Christian Stadsgaard. Už s prvními nosiči se Puce Mary jasně definovala jako umělkyně pracující s industriálními a analogově elektronickými proprietami. Do arzenálu Mary často navíc přidávala i syrové samply. Její hudba se od začátku působení pohybovala na hranici mezi hauntologií, atmosférou hororových filmů a hlukovou abrazí.

Ian Maleney z portálu The Quietus soudí, že společnou nití prvních nosičů je záliba v bezútěšnosti. První sólová dlouhohrající deska Success je jakýsi dlouhý temný sen, po hudební stránce postavený na minimalistických hlucích a dronech. Hudba se vyvíjí, ale i tak v pozadí zůstává pocit stagnace. Následné album Persona je ještě pochmurnější. Přirovnání k procházce městem po výbuchu, kde i to málo, co přežilo, bylo znetvořeno k nepoznání, je poměrně přiléhavé. Každopádně Frederikke se brzy stala významnou součástí komunity okolo Posh Isolation. Vždyť hudební vize autorky nebyly tak vzdálené hudbě, kterou tvořili i samotní zakladatelé – Christian Stadsgaard (Vanity Productions) a Loke Rahbek (Croatian Amor). Pocit intenzivní klaustrofobie a spalující izolace se z jedné strany blížil industriálně mechanické dystopii labelů Hands, Ant-Zen nebo Hospital Productions, z druhé strany hlukově ambientním bažinám, temnotou mířící tvorbě labelů Cold Meat Industry nebo Cyclic Law nebo kytarovým hlukařům Sunn O))). Není náhodou, že právě ve společnosti slavných drone metalistů se Puce Mary představila v Praze v roce 2019. S každou sólovou deskou se rukopis Dánky posunuje do nových prostor. Může za to i proaktivní účast na různých muzikantských stážích a projektech (včetně platformy Shape spojené s pražským prostorem Meetfactory nebo slavným studiem EMS ve Stockholmu), stejně jako náklonnost k DIY systému tvorby preferované hlukovým undergroundem.

Během let si Puce Mary vyzkoušela spolupráci se širokou škálou muzikantů. Od hlukových výletů s kolegy spojenými s platformou Posh Isolation ve vícehlavých projektech Cortex A9, Contour nebo Body Sculptures přes žánrové úkroky směrem ke konkrétnější IDM elektronice s Jesse Sanesem v projektech JH1.FS3, Fejhed nebo Free The Land až k návratu k rocku spoluprací s kapelou Marching Church. Zajímavé je také album An Exploitative Version Of Surrogacy, ve kterém do noisových hrátek zapojila hned několik muzikantů s akustickými instrumenty včetně hráče na cello v osobě Alessandra Brancy. Jedno mají ale projekty Puce Mary společné – zkoumají pole zvuku širším způsobem než dříve a rozvíjejí komplexní zvukové a literární vyprávění o napětí a uvolnění uprostřed znepokojivé a neustále proměnlivé zvukové masy. V roce 2018 vydala Frederikke prozatím poslední sólové dlouhohrající album The Drought, své první na prestižní značce PAN. Album je určitým předělem v hudební dráze Hoffmeier. Ne že by Puce Mary opustila své industriálně hlukové spády, intenzita a hluk jsou zde zasazeny do mnohem komplexnějšího zvukového rámce, který ukazuje narativní zrání a rozšíření technických, kreativních i emocionálních zdrojů, ze kterých je autorka schopna tvořit své nové kompozice. Spojení s vydavatelstvím PAN propojilo Dánku s dalším exponentem labelu – Yves Tumorem. Tomu opentlila svými hluky skladbu Hope in Suffering (Escaping Oblivion & Overcoming Powerlessness), kterou najdeme na kritikou chválené desce Safe in the Hands of Love. V roce 2020 svou hudbou doplnila severské drama Jsme jedné krve, úspěšně uvedené na Berlinale.

Prozatím nejnovější nahrávky Puce Mary pocházejí z roku 2022. Jsou to dvě samostatně vydaná EP You Must Have Been DreamingSTUCK, která výrazně ubrala z hlukového tlaku, a z industrialu se převalují sebevědomě do ambientního šuplíku. Ne že by Frederikke na hluky rezignovala, ale většinou se vyskytují v pozadí. U obou nosičů si Hoffmeier neodpustila připomenout své hluboko zapuštěné industriální kořeny. Po meditaci a bdělém kličkování mezi hluky a střípky melodií tak dojde k hlukové katarzi, která není pouze připomenutím jejího starého já, ale slouží jako vhodné vygradování pomalu akumulované energie.

Ještě jsme si nic neřekli o koncertní tváři autorky. Zatímco velké procento muzikantů z hlukové branže je doma především ve studiu, Puce Mary od začátku svého fungování často koncertovala. Ba co víc, z nejlepších momentů improvizovaných koncertů sestavovala své první nahrávky. Dnes už tento postup není základním stavebním kamenem autorčiny tvorby, přesto samozřejmost, se kterou Mary předstupuje před návštěvníky koncertů, z ní (také) dělá výjimečnou postavu na celosvětové hlukové scéně. Ne nadarmo se dostala na turné se Sunn O))), Swans nebo jako jedna z hvězd na takové přehlídky, jako jsou Berlínský Atonal nebo CTM Festival probíhající ve slavném Berghainu.

Do Česka se Puce Mary podívala poprvé v roce 2019 společně se Sunn O))). Další její koncert měl proběhnout znovu na Alternativě v loňském roce. Na poslední chvíli byl ale zrušen ze strany Puce z rodinných důvodů. Tento rest bude letos smazán a vzhledem k povaze posledních nosičů bude zajímavé sledovat, zda budeme mít co do činění s hlukovými lázněmi nebo se její koncerty také promění ve prospěch niternější výpovědi.

Přidat komentář