E.S.T. – Esbjörn Svensson Trio: 301

E.S.T.Uzavře-li se existenční kapitola úspěšné kapely předčasným úmr­tím kapelníka, zde pianisty Esbjörna Svenssona (1964–2008), můžeme předpokládat, že následná disko­grafie nepřinese nic zásadního. Vý­běr Retrospective – The Very Best Of E.S.T. vydal ACT Music už rok po Svenssonově skonu. Prvním zá­znamem z archivu, který se objevil, je studiová nahrávka ze znamenité­ho Studia 301 v australském Sydney z roku 2007. Vrátíme-li se k histo­rii tria v souvislosti s vysokým oce­ňováním jeho stylu a nahrávek, mů­žeme uvažovat, zda-li přeci jen svou koncepcí a soudržností nejzajímavěj­ší projekty nevznikají v kapelách, je­jichž základní sestava je dlouhodo­bá. Tříbení výrazu možná probíhá pomaleji, ale výsledky jsou pak sil­né, přesvědčivé. Svensson s kama­rádem z dětství, bubeníkem Magnu­sem Öströmem, hrával v jazzových kapelách už v osmdesátých letech a kontrabasista Dan Berglund s ni­mi vytvořil trio v roce 1993. CD 301 je patnáctým albem tria u domov­ské etikety ACT Music z Mnichova. A podobně jako předchozí Very Best a Leucocyte (2008) vychází také na vinylu, což jistě potěší ty, kterým vý­voj reprodukce od fonografu přes hi­-fi až k MP3 nepřipadá docela logický.
Na tomto albu lze prožít vše pod­statné z hudby tria hned v prvních dvou titulech, Behind The Stars a Inner City, City Lights. První song navodí poklidnou spirituální náladu, navozující impresi zimní krajinné pustiny určené zamyšleným pohle­dům poutníka či poustevníka. Druhý titul naváže propojením táhlého baso­vého tónu a dojem opuštěnosti dra­matizují elektronické zvuky, pravidel­ný tep bubenických štětek a strohé, rytmicky důrazné vstupy Svensso­nova klavíru. Pustina stvoří prostor pro dlouhé klavírní sólo, během ně­hož posluchač pochopí, že naslouchá velmi poučenému, citlivému a rytmic­ky nervnímu jazzovému pianistovi moderní doby. Není mu cizí ani blue­sová nálada, můžeme mít oprávněný dojem jak vlivu Theloniouse Monka, tak sólových improvizací Keithe Jar­retta. Ostatně Monkovým skladbám věnovalo trio své druhé album, jedi­né monotematické převzatým autor­ským materiálem: Esbjörn Svensson Trio Plays Monk (1999) a působe­ní Jarrettova Evropského kvarteta (1974–79) se skandinávskými muzi­kanty (Garbarek, Danielsson, Chris­tensen) mělo zase vliv na sound jazzu časem označovaný jako skan­dinávský. V závěrečné třetině v Inner City, City Lights však vzrůstá zvuko­vá naléhavost vzdálené monotónní „ozvěny“ pomocí Berglundova kon­trabasu a skladba se uzavírá zvukově neagresivní minimalistickou elektro­nickou pasáží nacházející se napří­klad právě na nahrávkách severské (norské) značky Rune Grammofon. Třetí skladba The Left Lane je ryt­micky „rockující“ hardbopová svěží skladba, vizitka Svenssonova umu, s klidnou prostřední pasáží pro sóĺo basisty Berglunda a cválavým závě­rem, je nejjazzovějším titulem vzhle­dem k žánrovému východisku, navíc zcela akustická. Opačně je pojatý ti­tul Houstun, The 5th, v němž je od počátku rozezvučena elektronika a „krabičkami“ deformovaná hra kon­trabasu a kus je více zvukovou ilustra­cí než hudební kompozicí. Skladba rovnou přejde pomocí lyrické klavírní předehry do první ze dvou částí Three Falling Free Part I a Part II. Druhá část je zkraje zadělána bicí soupra­vou virtuózního Magnuse Öströma, po němž přijde ke slovu „morseov­ka“ klavíru, kterou je přivolán Berg­lund, mající zvuky svých strun mo­dulované na baskytaru a později na vazbící elektrickou kytaru, s nimiž probudí strhující atmosféru kytaro­vých experimentátorů šedesátých let – skutečně psychedelická perla! Zá­věrečný The Childhood Dream nás však uklidní a dovolí nám také mys­let na vlastní sen. Kterak je u tria ob­vyklé, pod skladbami jsou podepsáni všichni tři.

ACT Music/2HP, 2012, 61:06

Přidat komentář