Před dvěma roky vydala americká písničkářka Carla Bozulich album Evangelista a jako první zahraniční umělec prezentující se na montrealském labelu Constellation spustila lavinu studiových i koncertních kooperací, která vyústila v novou desku sdružení Evangelista s názvem HELLO, VOYAGER (Constellation, 2008, 44:04). Skupinu kolem excentrické muzikantky a zpěvačky tvoří hlavně basačka Tara Barnes, s níž absolvovala světové turné, a kytaristka Shah zah Ismaily. Jednotlivé kompozice si řekly o extra hosty, takže během nahrávání se studiem Hotel2Tango postupně prohnala skoro kompletní smečka Thee Silver Mt. Zion (dodala především potřebné party smyčců a harmonia) a celá indie smetánka montrealských bubeníků (ti se vyřádili především v našlapané titulní skladbě a Smooth Jazz). Podobně jako u CD Evangelista máme co do činění s nervní, psychedelicky postavenou deskou, která svým rozkročením obsáhne jemné komorní balady (The Blue Room), rockové indie vypalovačky (Smooth Jazz, Truth Is Dark Like Outer Space), ovšem nejvíce se samozřejmě věnuje svéráznému experimentování se zvukem v instrumentální (The Frozen Dress) i písničkové poloze (Winds Of Saint Anne, Hello,Voyager!). Právě v závěrečné dvanáctiminutovce se vydestilovalo vše, čím disponuje. Jedná se především o expresivní deklamaci přecházející do afektovaných až hysterických poloh, kdy hudební složka plně zvýrazňuje rozpoložení frontmanky a v nejsilnějších momentech vybuchuje do distorzních erupcí, jež se přelévají do jemnějších a meditativních poloh v závěru kompozice. Hello, Voyager, i když skryté za kapelní přelepku, je znovu neobyčejně enigmatické, přitažlivé album dámy, které má co říci.
S pátým albem se na začátek roku přihlásil i Efrim Menuck a jeho parta s tentokrát dlouhatánským názvem Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra & Tra -La -La Band. Po třech letech intenzivního, především evropského koncertování před nás předstupuje asi nejkompaktnější sestava za necelou dekádu působení. Odpovídá tomu i tracklist novinky 13 BLUES FOR THIRTEEN MOONS (Constellation, 2008, 59:10), jež obsahuje pouhou čtveřici skladeb. S odkazem na post-rockové kořeny zřejmě již věčně spící legendy Godspeed You! Black Emperor se pouštíme, jak už název alba napovídá, do mírně bluesových vod. Možná ne tak hudební formou, jako spíš náladou a textovou naléhavostí. K tomu připočtěme klasicky neoklasické výpady dlouholetého trumfu tělesa – smyčcového tria, až punkovou razantnost nového spoluhráče bubeníka Erika Cravena (ex -Hangedup) a noisově avantgardní improvizace přenášející náladotvornou kouli z jedné části kompozice na druhou. Efrim se již definitivně etabloval coby zpěvák s plačtivým hlasem perfektně zapadajícím do převážně posmutnělé atmosféry novinky. Septet se chystá v květnu a červnu znovu poctivě objet Evropu (včetně vyhlášeného festivalu All Tomorrow Parties) a myslím si, že by nebylo vůbec od věci výjimečné sdružení konečně přivítat i v Čechách.
