Deset let to trojice Harlem táhla pospolu a v době, kdy se zdálo, že se jejich snaha začíná zúročovat a jejich muziku začíná vydávat renomovaný label Matador, se Harlem stali minulostí. Na troskách formace povstaly dvě nové entity, Grape St. Curtise O’Mary a Michael Coomers rozjel svou novou kapelu, kterou nazval Lace Curtains. Ta právě vydává své debutové album The Garden of Joy and the Well of Loneliness. Všichni milci Harlem si nedávno oddechli – oba pohrobci, jak Grape St., tak Lace Curtains ctí garážový odkaz původní kapely. Michael Coomers jako vrchní textař to měl s postavením se na vlastní nohy jednodušší neboť i tvorba Harlem byla především postavená na jeho křehkých introspektivních příbězích.
Od nich se odráželo vše ostatní, nálada a intenzita kompozic, se kterými v úsporném, tří nebo čtyřčlenném obsazení mnoho nezmůžete. Navíc Michael to na debutu The Garden of Joy and the Well of Loneliness ani neměl v plánu. Debut Lace Curtains je nenápadný deník hlavního hrdiny, který není pro každého. Michael si tentokrát dal s texty maximálně záležet a kombinací introspektivních dojmů s častými průměty do naposlouchaných nebo načtených klasik vytváří i z banálních, nebo lépe klišovitých témat zajímavé rébusy nebo skládačky. Škoda jen, že díky mimořádnému žonglérskému výkonu se slovíčky trochu zapomněl, že písnička je přeci jen především postavena na melodiích. Ty nemusejí být za každou cenu chytlavé, nemusely by být ale, jako na The Garden of Joy and the Well of Loneliness, šedivé. A nepomůže ani mediálně vděčné spojení s bubeníkem Mattem Tongem z Bloc Party. Samozřejmě na albu najdeme i výjimky. Například úvodní singl High Fantasy je ukázkou, jak by měl vypadat úsporný, přesto chytlavý garážový rock. Je jen velká škoda, že kromě zvolnění v podobě zamyšlené Grey se na desce nedočkáme dalších, podobně silných momentů. Při opakovaném poslechu mě napadla varianta, jak by podle mého mínění umění Michaela Coomerse vyniklo asi nejlépe. Texty by si zasloužily vyjít v kolibřím vydání jako sbírečka básní a k ní by se přikládal sedmipalcový singl s mnou vychvalovanými kousky. Poté bych mohl s klidem prohlásit, že máme co do činění s mimořádnou výpovědí. Ovšem Lace Curtains vydali hudební album, které je sice lyricky nadprůměrné, díky slabšímu hudebnímu doprovodu ale zapadá do garážově šedivého průměru.
Female Fantasy, 2011, 36:20