Markus Reuter: Trepanation; Rudy Adrian: Moonwater

6_markus_reuterAmerický label Lotuspike sází na ambient v různých polohách. Kytarově- laptopový mág Markus Reuter svým maximálně atmosférickým stylem připomíná příbuzné snivce Roberta Frippa nebo Michaela Brooka. V našich podmínkách si můžeme vzpomenout na Michala Pavlíčka a jeho Černé světlo. Ani jeden z těchto hudebníků nestaví svůj ambientní svět na kytarových stěnách (na rozdíl od Troum nebo Fear Falls Burning), ale na mocně procesované pomalé hře, jež posouvá výchozí sound na hony od tradičního elektricky strunného zvuku. Přesto i z uhlazených klouzavých vrstev se dá vystavět energií napěchovaný track. Šesté řadové album TREPANATION (Lotuspike, 2006, 79:35) svou předlouhou stopáží dává spoustu prostoru k pečlivému probádání jak tichých a klidných zákoutí, tak i míst, kde je kytara ohýbána do pitoreskních tvarů, doplňována laptopovými ruchy a lupanci. Trepanace, podle níž je deska pojmenována, je chirurgický zákrok, kterým se naši předci snažili ulevit vysokému nitrolebečnímu tlaku či se pokoušeli vyhnat z pacienta zlé duchy. Reuterova deska vám nepřeslazeným způsobem pomůže redukovat nahromaděný stres nastřádaný po náročném dni a zároveň poslouží jako studnice zajímavých hudebních momentů.
Cikády, šumění mořského příboje a jemné klávesové linky otevírají CD MOONWATER (Lotuspike, 2006, 63:28) novozélandského hudebníka Rudyho Adriana. Ten před nedávnem přišel o podstatnou část své nástrojové výbavy (60megabytový sampler Kurzweil a nový počítač Apple). Nouze donutila Rudyho sáhnout pod postel a oprášit výbavu, s níž před patnácti roky svoji kariéru načínal – na světě byl neplánovaný impulz k nové desce. Adrianova hudba je zajímavá nezvyklým, přesto zcela přirozeným prolínáním elektronických etno-ambientních poloh (à la Vidna Obmana poloviny devadesátých let či Robert Rich) s energičtějšími retro- analogovými jízdami berlínského střihu. Na nové desce se ale typického sekvencerového bublání nedočkáme. Moonwater je plně ambientní deska bez rytmů a melodických záludností. Klávesové statické plochy doplňují vstupy dřevěných fléten a především nenápadná práce s dozvukem skrze několik kytarových pedálů, jež dávají jinak plošší hudbě třetí rozměr.

Přidat komentář