Minirecenze: Databloem – ročníkový elektronický label

Současná hudební scéna je plná návratů k inspiracím z minulosti moderní hudby a čerpání, někdy bohužel i ždímání kořenů za každou cenu. Kanadskoholandský label Databloem a jeho umělci se více či méně hlásí k odkazům zlatého věku analogové elektroniky druhé poloviny sedmdesátých let, které snoubí s výdobytky moderní digitální generace elektronických muzikantů.

5_Minirecenze1Začneme rovnou šéfem a výkonným umělcem vydavatelství, Dennisem Knopperem alias Spielerei. Ten nejprve pod vlivem Pete Namlooka založil v roce 2001 Databloem, aby se zde vzápětí prezentoval jako hudebník. Jeho prozatím poslední album, PUBLIX (57:37) si teď v klidu představíme. V bookletu alba je otištěno přiléhavé motto „hudba je jako jízda vlakem přes neznámé území … vpřed k neznámému cíli,“ jež dobře vystihuje Dennisovu tvorbu. Jeho výlety, stejně jako základní kameny nezpochybnitelných vzorů ,berlínské školy‘ Tangerine Dream, Klaus Schulze nebo Ash Ra Tempel, jsou postaveny na volných improvizacích poháněných sekvencerovým bubláním. Na rozdíl od jiných milců nedigitálních elektronických technologií své kompozice (délka čtyři až osm minut) nepodmazává bicím automatem ani drobnými perkusemi a v nahrávkách neuslyšíme ani drobné, natož nekonečné artrockové sólo. Naopak analogové retro je pevně spřaženo se současnou laptopovou modernou a výsledkem jsou k ambientu směřující soustředěné kompozice. Zvukově kompaktní, neokázalé a především překvapivě originální. Dennis tak odvrhnul šablony subžánru na rozbujelé retro vlně a vydal se i na nové desce svou neproklestěnou cestou. A to se vždy cení.

5_Minirecenze2Druhou nejdůležitější postavou Databloem je dozajista obyvatel kanadského Londýna, situovaného do provincie Ontario – Anthony Paul Kerby alias The Circular Ruins. Od roku 2002, kdy debutoval deskou Confluence, neslevuje z frekvence dvou alb ročně (plus občasný přírůstek bočního projektu Lammergeyer). Z hromady CD z jeho produkce jsem vybral živák THE ALCHEMY CONCERT (69:16), který byl spáchán pro internetový přenos rádia amerického ambientního labelu Atmoworks. I Anthony se inspiruje artovou odnoží elektronických ,sedmdesátek‘ a na rozdíl od Spielerei se nezdráhá sólovat jako o závod. Kerby se může spolehnout na dobrý sluch a mnohem promakanější technologie umožňující na deskách pročistit uši excelentním soundem. Křišťálovým, plasticky prostorným, takovým, o kterém se mohlo elektronikům v sedmdesátých letech pouze zdát. Ne nadarmo Kerby stojí za masteringem většiny projektů Databloem labelu. The Circular Ruins naživo se rozrostl o do studia The Ruins povolaného Michaela Weisera, který pomohl s realizací osmi volně pojatých témat – lenivého dialogu čtyř rukou, dvou kláves a řady předpřipravených zvuků. Analogová alchymie pluje do posluchačových zvukovodů nenápadně. Po pátém poslechu onu skromnost s řadou dříve zastrčených fines najednou oceníte.

5_Minirecenze3Významnou součástí impéria Databloem jsou také jeho sublabely. DataObscura je odnož, jež vznikla ihned po založení hlavního vydavatelství v roce 2001. Lisovaná CD Databloem jsou tedy doplňována pálenými nosiči s profesionálním obalem i potiskem. Sedmnáctým počinem se zde stalo CD CONVERSATIONS WITH A QUEEN (56:36) dvojice The Hive Project. Ta původně desítku skladeb umístila volně ke stažení na tehdy nezávislých stránkách www.mp3.com. Poté, co původní verze portálu zmizela v propadlišti dějin, nebylo album pár let k sehnání, až do loňského roku, kdy o track bohatší reedice spatřila světlo světa. Dvojici tvoří nám už známý Anthony Paul Kerby a Američan Jeremy Rice, prezentující se sólově jako Introspective. Hudebně nejde o revival ve smyslu Kerbyhosólových projektů, spíše můžeme mluvit o zvláštně pojatém downtempu čerpajícím z ambientu a IDM elektroniky první poloviny devadesátých let. Nezávislým hitparádám vládli The Orb, Future Sound Of London a Biosphere, kteří z lenivé taneční elektroniky dokázali plynule přejít k etnicky zbarveným hlukovým pláním či abstraktním experimentům a zase zpět. Podobné psí kusy se odehrávají i na tomto solidním albu, které nepostrádá na mnoha místech uhrančivou atmosféru.

5_Minirecenze4Novějším bočním labelem Databloem je Practising Nature a jeho vykolíkované území je plně k dispozici pouze ambientní muzice. První album zde vyšlo teprve přede dvěma lety a dnes již obsahuje seznam více než dvaceti položek. Mezi nimi i taková esa pomalé elektroniky, jakými jsou Mathias Grassow nebo Opium. A právě Ital Matteo Zini, jenž získal ostruhy především díky mnohačetné spolupráci s Alio Die coby Sola Translatio, se jako Opium spojil s Jasonem Corderem (alias Off The Sky) z amerického Kentucky, aby společně stvořili album THEPRESENTDAY (54:51). Každý se chytil toho svého, Opium táhlých ambientních ploch postavených na hlubokých hlukových základech a Jason svérázných ,percussion composition‘, jak píše na přebalu desky. V praxi to znamená, že minimalistický základ obalil řadou zvukových odštěpků, tu sestavených do rytmického vzorce, onde pouze plujících volně v prostoru jako elektronické mušky. Propojení sedmi skladeb do jednoho celku tvoří z alba kompaktní zvukový monolit s řadou rýh a výčnělků, jež z tuctového polotovaru modelují originální novotvar.

Rubriky Recenze

Přidat komentář