The Magic Carpathians: Acousmatic Psychogeography

3_the_magicKromě toho, že dvojice The Magic Carpathians jsou zajímaví psychedeličtí muzikanti, kteří razí svou podobu DIY cesty podobnou například slovenským Longital, během let se etablovali také jako náruživí etnomuzikologové. Marek Styczynski dlouhodobě bojuje za zachování hudebních nástrojů z oblasti karpatského oblouku, který se táhne po celé střední a východní Evropě. Některé z těchto instrumentů vždy nenápadně umísťuje do nahrávek dua a nejinak je tomu i u nové desky. Album otevírá téměř dvacetiminutová Detournament, která může v první části připomenout volné běhy The Doors. Minimalistický duch desky Anna Nacher posléze zahušťuje čím dál větším množstvím kytarových linek, takže na konci už nikoho nenapadne při poslechu meditovat. Spíše jít protestovat proti kácení lesů v Šumavském národním parku. V rozkladu jsme skončili a v rozkladu se pomalu naložíme i do následující Derive, která je volným hřištěm pro analogové elektronické hrátky, avantgardní kytarové běhy, manipulace s pásky a horou dalších sonických vstupů. Trocha nečekaného free jazzu navíc přemění kompozici v druhé polovině v nátlakový post/drone/rock. Druhý vykřičník, kde prim hrají překvapivě znovu kytary. A nejinak tomu je i u nejkratší, pouze pětiminutové Sound Lines. Pak už přichází na řadu tradiční druhá tvář dvojice. Prim zde hrají etnické nástroje Karpat (dudy gajdice, fl étnové koncovky…), ale i japonské rámové bubínky uchiwa- -daiko a elektronika. Prostor je najednou vyvětrán a je nad slunce jasné, že sonický chrám vytvořený pro tuto příležitost je rozsáhlejší než jsme na začátku čekali. Proto se do propletence hravě vměstnají primitivní elektrické generátory, kytarové vazby a bezeslovný Annin vokál. I přes takový vstupní mumraj zůstane v posluchači pocit vzdušnosti a při všech chaotických manévrech i celkové statické osamělosti. The Magic Carpathians mohou být vzorem pro všechny ty, kteří se ve své tvorbě zoufale točí v kruhu. I velmi okrajové muzicírování totiž dokáže k sobě přitáhnout nečekanou pozornost, pokud se bojuje s unikátními trumfy, pro které je hudebník připraven dýchat. Z nového alba, které by jinak mohlo lehce zapadnout do žánrové nadprodukce, takové odhodlání sálá na sto honů a právem tak přitahuje posluchače k sekundárním vějičkám. Ty pak z nahodilého hudebního hledače dělají oddaného fanouška.

World Flag, 2010, 50:02

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *