ROMY: Mid Air

Zatímco prvotinu tahouna indie popové trojice The xx, Jamieho xx, jsme si mohli vychutnat už před osmi roky, na sólové pokusy zbylé dvojice jsme si museli počkat mnohem déle. Dnes už jsou venku a je možné bez uzardění konstatovat, že kolekce nemohly být atmosférou vzdálenější. Zatímco Oliver Sim do loňského alba Hideous Bastard vložil veškerou tíhu svých frustrací (homosexuální orientace, boj s HIV a následné opovržení sebou samým), letošní debut Romy (občanským jménem Romy Madley Croft) je naopak, i přes přiznané osobní patálie, oslavou života v nejpozitivnějším slova smyslu. Přitom oba aktéři vycházejí znovu z indie popových pozic společné kapely, včetně pomoci parťáka Jamieho xx v pozici producenta. Velkou nápovědou, co od desky můžeme očekávat, je volba dalších spoluproducentů kolekce nazvané Mid Air. I když Stuarta Price a Fredericka Johna Philipa Gibsona, kterého hudební svět zná jako Fred Again, dělí téměř jedna generace, oba muzikanty spojuje láska k přehlednému syntetickému popu s kořeny v devadesátých letech. Není náhodou, že hned s vydáním prvního singlu Strong na podzim loňského roku se vyrojilo srovnání s pulzujícím tanečním soundem Everything But The Girl poloviny devadesátých let. Dnes, když máme celou desku k dispozici, odkazů na taneční horečku 90. let najdeme více. Závěrečná She’s on My Mind s chutí využívá tlumené French housové funkové fígle, stadionová Did I pak může připomenout slavné Faithless. Otvírák Loveher není daleko od dalšího letošního elektropopového hitu, alba Euphoric z rukou mladší producentky Georgie (mimochodem dcery Niela Barnese z Leftfield). I když se Romy tu a tam otevřeně hlásí i k takovým jménům jako Calvin Harris nebo Duo Lipa, společně se spolupracovníky se jim daří v roztančené kolekci držet velkou porci intimity a melancholie, klíčovou ingredienci výchozích The xx. „Zhudebněný milostný dopis“, jakou dostala deska ihned po vydání nálepku, dává naději, že i současný elektropop si dokáže udržet přehlednost, styl a eleganci.