V intenzivnější návrat andělského hlasu Elizabeth Frazer z Cocteau Twins na hudební scénu už věřil málokdo. Po rozpadu skotských darkwave romantiků jsme se od Elizabeth dočkali pouze dvou samostatných singlů. Více pozornosti poutalo její hostování v písních jiných interpretů (nejvíce zaujala opakovanou spoluprací s Massive Attack). V poslední době jsme registrovali okolo Fraser zvýšenou aktivitu. Hostovala v nahrávkách Sama Leeho, Jónsiho nebo Oneohtrix Point Never, kde hlas Frazer vždy posouval úsilí autorů do vyšších rovin. Málokdo tušil, že skotská zpěvačka začala už před lety připravovat se svým dlouholetým partnerem, bubeníkem Damonem Reecem (Massive Attack, Spiritualized nebo Echo and the Bunnymen), materiál společného projektu Sun’s Signature. A to přesto, že se tito dva muzikanti tu a tam na pódiích spolu ukazovali. Nakonec covid zařídil intenzivní soustředění na chalupě nedaleko města Stroud, které mělo za cíl posbírat během více než dvou dekád rozházené střípky nápadů (úvodní Underwater se poprvé objevila už v roce 2000 na promo singlu k zamýšlené sólové desce zpěvačky) a poskládat je do smysluplného výsledného tvaru. Ten má nakonec podobu debutového bezejmenného EP, které obsahuje pětici křehkých ukázek. Ty jasně demonstrují jedinečnost vokálu skotského pěveckého démantu. Damon Reece si je tohoto trumfu vědom, a tak vždy dává, i přes intenzivnost singlu Golden Air, vokálu přednost před jakýmkoliv jiným nástrojem. EP je nechtěným katalogem toho, kde může hlas Frazer vyniknout. V niterných, akusticky pseudofolkových skladbách (v Make Lovely The Day akustickou kytaru vede sám Steve Hackett z Genesis), v něžném popu s barokními ornamenty nařasených aranžmá (Underwater, Bluedusk) i v darkwave melancholickém rocku (Apples, které nejvíce připomíná sound Cocteau Twins). Dvojice představila snivý svět Sun’s Signature v tak barevně atmosférickém duchu, že pokračování projektu se jeví jako povinnost!