Báseň
Kolik se v mojí zemi napíše veršů
za jednu minutu?
Průměrně dlouhá báseň
s nocí a rukama a
modálním slovesem.
Dostane štítek a ošetří se UHT.
Nespotřebována osychá.
Holan už neříká,
kdo komu báseň daruje,
ale myslím,
že jsou na to třeba dva.
Empedokles
Friedrich Hölderlin
Jdeš hledat život, jdeš, a tu pramení
ti božský oheň hluboko ze země,
a ty v své horečnaté tužbě
vrháš se v zářivý plamen Etny.
Tak nechal perly rozpustit ve víně
královnin rozmar; měla je ráda! Kéž
ty jsi svůj příděl poezie
nevložil v kalich co vroucí oběť!
Jsi mi však svatý, tak jako zemský žár,
který tě stopil, odvážný odešlý!
A hned bych následoval reka
do hlubin, nebýt tu držen láskou.
Imunodeficience
Sváteční pocity na letišti,
blízkého příbuzného
vyprovodíme sami.
Sníh už zamazal ranvej,
za dvě hodiny začíná ohňostroj
v jiném časovém pásmu.
Přijmi tyto tulipány
z přestupu v Amsterdamu.
Ostatní ať nosí roušku,
poslední bacily na tebe dýchnu já.
–––
doutná v nás
krvežíznivost
má svůj exil
v dojetí
ve jménu pravdy jsme zlí
ve jménu upřímnosti krutí
umělá noha ach jaká krása
postižený syn toť pravý život
běž do lesa a choď
a ptej se kamene
Mosty nad Rokytkou
Pach kamen, dlouholetý nápis
užívej rozum
na nedokončeném nadjezdu…
Na místě vhodném k slovu
pasu
oslici Balámovu,
vede mě ale jinam:
nejprve na Náplavku,
šťastné místo, kde ukrývat se
nemá cenu,
hlouček tam v kruhu tančí za soumraku.
A potom ještě jinam, někam
mimo scénu.
–––
Kdykoli něco vysvětlíš,
nastane tma.
Jakmile se soustředíš,
vzniká okraj.
Na každý pád
ať slovo je tvým služebníkem
s pružnou pracovní dobou
a dvěma sickdays.
Silná výpověď
o hmyzím křídle,
slina v rozvodněné řece:
krása je na tobě