Až vyjde toto UNI, budou zřejmě letošní filmoví Lvi rozdáni. A níže podepsaný netuší, jak se vedlo patnáctkrát nominovanému snímku Bratři režiséra Tomáše Mašína a scenáristy Marka Epsteina. A třebaže neviděl úplně všechny další navrhované tituly, těšilo by ho, kdyby Bratři uspěli. Nejen kvůli respektábl uchopení tématu dekády rozcukaného. Ale hlavně proto, že by se tím – víceméně – mohla začít činit tečka za hodnocením dávné dramatické eskapády Josefa a Radka Mašínových.
V 80. letech napsal někdejší agent-chodec a politický vězeň Ota Rambousek po emigraci do USA a spřátelení s Mašíny knihu Jenom ne strach. Kterou ale na rozdíl od jeho memoárů odmítli publikovat v Kanadě Škvorečtí. Neboť jim to vzkázal Havel. Mašíny jednak zřejmě coby naivní divočáky zrovna neobdivující, ale i dopředu vidící. Že by šlo o lehké poskytnutí záminky Husákově garnituře k ještě hrubší dehonestaci podstatného vydavatelství 68 Publishers (Hleďte, oslavují prachsprosté hrdolřezy!), tak kvůli rozporům nad kauzou v domácím i zahraničním disentu.
Které po roce 1989 stejně nastaly. Jelikož se Mašínové s MiIanem Paumerem roku 1953 bezprecedentně prostříleli skrz desítky tisíců ozbrojenců tehdejší NDR a tam usazených jednotek Rudé armády až do Západního Berlína, ponížení komunisté o nich mlčeli. Akorát je po letech anonymně ztvárnili v jednom z nejhnusnějších dílů 30 případů majora Zemana. Teprve po publikaci Rambouskovy knihy se stalo obecným předmětem sporů usmrcení dvou příslušníků SNB při opatřování zbraní (zvlášť to nožem bez hlučného výstřelu, třebaže omámeného), tak i smrt civilního pokladníka v autě. Vybaveného však služebním revolverem čili velmi prověřeného. To vše prachem asi nezapadne ani po případném úspěchu Bratrů na Lvech. Nicméně: motivace počínání Mašínů, synů úžasného hrdinského otce, je z filmu srozumitelná. Vlastně neutíkali, jen se probíjeli za hranice ukradené vlasti. Nabuzení ji co nejdřív osvobodit. Když to v závěru filmu po příšerných týdnech, zbídačelí, ale zázračně přeživší lámaně vysvětlují americkému důstojníkovi, ten jen zaskočeně zírá. Ale řekněte, nebylo by to krásný, kdyby Pepa s Radkem řekněme roku 1954 přisvištěli tankem typu Sherman na Hradčanský náměstí? A jak by Zápotonda čuměl?