Fotografie, které hrají: Tomáš S. Polívka (1970)

Na volné noze, též hudební publicista, muzikant a cestovatel. Jeden z nejbližších spolupracovníků kulturního magazínu UNI. Absolvent Přírodovědné fakulty UK, poté postgraduál Filosofie přírodních věd u profesorů Stanislava Komárka, Zdeňka Neubauera či Zdeňka Kratochvíla.

 

Coby fotograf téměř samouk: „Někdy koncem základky jsem řešil dilema, zda uspořené drobáky od babiček a za sběr léčivých bylin investovat do zrcadlovky, nebo elektrické kytary. Nakonec zbylo na ruský aparát Zenit TTL i Jolanu Iris z druhé ruky. Vybavení temné komory jsem si půjčoval od otce a nechal si od něj, zajisté znechuceně a s pubertální arogancí, vysvětlit i pár základů.“

 

Na PřF UK absolvoval semestr vědecké fotografie, „samozřejmě ještě optikou doby svitkových filmů a kinofilmů, ale hlavně kvůli snadno získanému zápočtu, svoje zlozvyky už jsem se neodnaučil.“

 

Má na kontě šest samostatných výstav, převážně s cestovatelskou tématikou (Praha, stanice ochrany fauny Votice, zámek Chotěboř). Hudební fotografie – výstava Světlo a zvuk na Blatenském fotofestivalu, ve spojení s přednáškou Jak se fotí hudba, později instalována také v pražské Galerii v chodbě.

 

Poklona, které si nejvíc váží: „Když mi Vladimír Merta, vynikající fotograf, zahrál na vernisáži výstavy Zlato a prach Barmy a když jsem se ho ptal na honorář, jen ukázal – tuhle bych měl pak rád doma… a ještě tuhle.“

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *