Knihovny plné knih jsou svatyně vědění směřující k zániku. Výstava „READ“ dvojice Elmgreen & Dragset proto vzdává knihám hold vytvořením fiktivní knihovny jako živého organismu; jinak řečeno jako jakési exotické botanické zahrady slov a umění v podobě umělecké instalace.
Dvě podlaží Kunsthalle Praha jsou naplněná knihami (v mnoha jazycích), které si můžete vytáhnout z regálu a ve volném čase pročíst. V rámci celé výstavy můžete vidět také publikace o umění, koláže slov, vizuální poezii, literární archivy, sochy, instalace a (ve vybraných dnech) i performance, které vytvářejí interaktivní zážitek jakéhosi společenství milovníků knih, mezi nimiž jsou podle všeho rozptýleni nebo přinejmenším vítáni rošťáci a mladiství delikventi.
Součástí výstavy jsou díla šedesáti umělců, většinou vybraná ze sbírky Kunsthalle a propojená s místně specifickými sochami a necudnou instalací na záchodcích od dvojice Elmgreen & Dragset, berlínských umělců původem z Dánska a Norska. Ti jsou ve spolupráci s Christelle Havranek a Barborou Ropkovou zároveň kurátory a choreografy.
K nejvýznamnějším mezinárodním umělcům na výstavě se řadí Marcel Broodthaers, Giorgio de Chirico, Isa Genzken, Nam June Paik, Sophie Calle a Kurt Schwitters. Mezi slavnými Čechy tu najdeme Jindřicha Štyrského, Jiřího Koláře, Bělu Kolářovou a Milana Knížáka spolu s českými literárními autory samizdatových děl, Seifertem, Hejdou, Jirousovou, Patočkou, Grušou, Chalupeckým, Vladislavem, Šiktancem, Hiršalem a Grögerovou a dalšími – ti všichni k takovému počinu (nebo dobrodružství) nevyhnutelně patří.
V čítárně či studovně probíhá performance Pražské deníky. Mladí muži sedí u stolu, píšou si osobní deníky a návštěvníci se jim mohou dívat přes rameno a číst si jejich nejskrytější myšlenky. Když jsem byl na výstavě já, jeden slovenský mladík si do deníku zapsal: „Nevím, co ještě říct (nebo napsat). Tohle dneska vážně nechci dělat.“ Přečetl jsem si to, když odešel na záchod.
S odkazem na neustálé snahy o cenzuru určitých knih a autorů naší doby, a to dokonce i v demokratických společnostech, je tu stěna s padesáti knihami, které byly zakázané ve školních knihovnách státu Florida v USA. Jsou mezi nimi tituly jako Flamer, Crank, Red Hood, Being Jazz a Lawn Boy. V další části je „Knihovna nevypůjčených knih“ (přehlížených knih z českých knihoven, které se vyznačují tím, že si je nikdy nevypůjčil ani jediný čtenář). Najdeme tu většinou sbírky poezie, například Herbáře lásky nebo Rič rač rumbikum bum blues.
Koncepci této rozvratné expozice inspiroval jedinečný obraz Les jouets defendus/Zakázané hračky (1916) od de Chirica, vystavený v samostatné místnosti s výhledem do prostoru. Nic netušící návštěvníky zároveň na jednom místě láká jakýsi šibal na ovoce poznání. A to na jinak velmi podrobné a poučné mapě instalovaného labyrintu není.