Tomu se tedy říká perfektní koincidence! Aniž bych totiž věděl, komu bude toto číslo UNI zasvěceno, snad jen, že má být tematické, měl jsem v pevném úmyslu věnovat se na tomto místě čerstvě vyšlému albu dvojice zpěvačky Markéty Foukalové a skladatele a pianisty Martina Brunnera s titulem Zábrana (Animal Music). Což samozřejmě není v tomto případě ženské podstatné jméno, nýbrž mužské příjmení. Jana Zábrany, básníka a překladatele, který se mimo jiné zasloužil o to, že byl u nás druhdy Ginsberg tak široce známý ještě před slavným estébáckým vypovězením. O tom se ostatně dočtete o pár stránek dále.
Ale zpět k albu: jde o jedenáct skladeb na uhrančivé básně z různých etap Zábranova života, které Brunner vybral pro už druhý projekt s Foukalovou. Prvý, na verše fotografky Věry Koubové pod názvem Svou chvíli (album 2022 také u Animal Music), vznikl pro sérii koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu, jehož dramaturgie oslovovala vesměs mladší české jazzové autory. A později ho Martin s Markétou, případně ještě s klávesistou Vítem Křišťanem, prováděli na vystoupeních v komorní verzi. Toto trio, plus kytarista Tomáš Fuchs, také nahrálo projekt číslo dva. I když premiéra se odbyla vloni jen v duu při newyorském havlovském festivalu Rehearsal for Truth. A deska je to podle mého zcela výjimečná, spolupráce obou hlavních figur časem doslova rozkvétá. Muziku ovšem není snadné charakterizovat. Má samozřejmě jazzové rysy, hlavně při Brunnerových sólech, ale samotné písně těžko označit za jazzové kompozice. Foukalová také není ani zdaleka pravověrně jazzová vokalistka. Má skvělou hlasovou techniku, široký stylový záběr i cit pro uměřený, ale působivý výraz. A Křišťan s několika klávesovými instrumenty plus efekty posouvá místy celkový zvuk do jakéhosi hudebního meziprostoru. Kde většinu času pobývá i Fuchsova kytara. Sakumprásk jedna velká krása. A navíc s takovými verši z roku 1960! „Když čtu Ginsberga / nemyslím na Ameriku / ale na to / jak pro nic za nic / zničili generaci / kterou i válka ušetřila / (i ta!) / …na tu promenádu / parfémovaných pávů / umělých jak horské slunce.“