Filharmonie Brno připravila na tento čtvrtek a pátek svůj zásadní příspěvek k Roku české hudby. Uvede díla dvou autorů, o jejichž odkaz dlouhodobě pečuje, nejen na pódiích, ale také nahrávkami na vlastním labelu. V jeden večer zazní dílo Jana Nováka a Antonína Rejchy. „Oba jsou to exiloví autoři, oba vynikající skladatelé, solitéři prahnoucí po umělecké i osobní svobodě,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.
Název koncertu V očekávání jara a míru se odvolává na ideová zaměření obou děl: Novákova Vernalis temporis symphonia, tedy Jarní symfonie, je oslavou jara, naděje a znovuzrození, Rejchova kantáta Der Neue Psalm (Nový žalm) na text parafrázující Otčenáš je modlitbou za mír. „V současné době, kdy svět zachvátily válečné nepokoje, lze tento koncert vnímat nejen jako připomenuti nádherné hudby dvou vynikajících skladatelů, ale i jako poselství dnešnímu světu,“ doplnil Mikeš. Obě skladby jsou vokálně-instrumentální: Jarní symfonie je koncipována podle vzoru Beethovenovy Deváté symfonie, tedy s vokální závěrečnou větou, v Rejchově díle se k orchestru kromě sboru přidají i čtyři sólisté.
Východiskem Novákovy hudební tvorby se stal neoklasicismus, vyniká přehlednou formou, svěží melodickou invencí, významnou rytmičností, elegantní lehkostí a svébytným humorem. Všemi uvedenými rysy oplývá jeho Jarní symfonie, kterou doprovázejí zvukomalebné motivy s nádechem jara, například ptačího cvrlikání. „Nováka uvádíme pravidelně a proto víme, že kdo ho uslyší, okamžitě si ho zamiluje. Jeho hudba je nádherná, melodická, lidé jsou z ní uneseni na první poslech,“ konstatovala ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Novák, kterého Rafael Kubelík kdysi nazval „božským rošťákem“, symfonii složil pro otevření koncertního sálu v dánském Aarhusu, kde pobýval v emigraci. Zazní v ní proto melodie písně, kterou zvony tamní radnice odbíjejí každé poledne.
„Pracuji ve dne v noci a nechci tvořit díla, která se objeví a zmizí jako oblaka za obzorem. Pracuji pro budoucnost, protože k tomu mám nadání, a nesu před ní už nyní odpovědnost. Vůbec netoužím po pomíjivé slávě tolika svých kolegů, kteří běží, sotva dechu popadají, ale nic po sobě nenechávají.“ To jsou slova Antonína Rejchy, který proslul zejména jako teoretik a pedagog. Z domu odešel v jedenácti letech za svým strýcem, díky němuž pronikl do světa hudby. Ve Vídni se velmi spřátelil s Beethovenem a také Josephem Haydnem, později se natrvalo usadil v Paříži, kde vyučoval například Hectora Berlioze nebo Franze Liszta. Rejcha vycházel z klasických forem, ale uplatňoval v nich četné novátorské podněty leckdy vyloženě experimentální povahy. Týká se to i jeho čtyř vokálně-instrumentálních děl, mezi která patří právě Nový žalm. V něm se kromě orchestru a Českého filharmonického sboru Brno představí sopranistka Martina Janková, mezzosopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Aleš Briscein a basista Jiří Brückler. „S Martinou Jankovou jsme na Rejchovi už spolupracovali. Ujala se titulní role v jeho oratoriu Lenora, které jsme nahráli na CD. Provedení Lenory před čtyřmi lety vzbudilo ohromný ohlas, koncert natáčela i Česká televize,“ podotkla Kučerová. Lenoru orchestr nahrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, který řídí i koncerty tento týden. A s Daviesem nahrál před dvěma lety také CD s výběrem skladeb Jana Nováka. Kromě Filharmonických tanců obsahuje v premiéře Ludi symphoniaci (Symfonické hry) a Elegantiae tripudiorum (Elegance valčíků) v úpravě pro orchestr.
Páteční koncert živě přenáší Český rozhlas Vltava v rámci oslav výročí 100 let brněnského studia. Přijde na něj také dcera Jana Nováka Clara a jeho bratranec, operní pěvec Richard Novák.
Vstupenky jsou k dostání online na webu filharmonie-brno.cz, ve filharmonickém předprodeji nebo na místě před začátkem koncertu, kdy studenti mají vstup za 50 Kč.