Až se bude letos někdo ptát po nejlepších básních roku, mám jeden návrh: Jaroslav Chobot a jeho knížka Modelové porno-lesy (pozdních faunů). Sedmačtyřicet básní, při jejichž četbě se mi vrátil pocit, který jsem si s většinou současné české poezie už dávno přestal spojovat: nadšení. A sice takové, že mě přimělo vstát ze židle, číst si texty nahlas, vracet se k nim, nechat se jimi provokovat – ať k okamžitému smíchu nebo podrobnějšímu přemítání nad jejich povahou.
Chobot (1941) píše v kontrastních plánech. Na první pohled je racionální: ke knize podává návod, vysvětluje, kudy se má čtenář vydat, jakých bodů se přidržet; pomáhá pravidelným osmistopým veršem, připojuje tři stránky vysvětlivek. Na druhý pohled je iracionální: území, které si konceptuálně vykolíkoval, osidluje ne -smyslem, souvislým proudem bizarních obrazů, které generuje podle rytmických zákonů své básnické stavby – bez ohledu na jejich významovou skladbu.
Tudy se do jeho novinky dostalo titulní „porno“. Slovo, na kterém autora zaujal především jeho zvuk – nikoli význam; Chobot nepíše pornografi i, o „prostitutku“ v jeho textech nezavadíme. „Porno“ ale pomohlo vymodelovat aktuální variantu Chobotova specifi ckého básnického světa, jehož předešlé podoby zaznamenaly dilogie Měkké stroje/ Měkkým strojům (2007), Potní mlýny (2001) a v náznacích i prvotina Cihlový vlk (1997).
Titul Modelové porno -lesy v sobě šikovně ukryl všechno doposavad řečené: souběh rozumu s nerozumem, tedy řemeslně zvládnuté „modelovosti“ s „lesem“ jako projekční plochou autorského nevědomí; osm stop, jako základní rytmickou jednotku, která se pravidelným opakováním stává mantrou celého díla – a tragikomičnost tak zvaného „porna“. Sbírka samotná tyto předpoklady rozvíjí: Chobot uvádí na scénu své staro(nové) aktéry, naznačí jejich činnosti a ponechá je jejich vztahům.
Výsledkem je poezie, k níž se dají připojit desítky epitet: milostná, erotická, sexuální, potrhlá, nesrozumitelná, divná, symbolická, aluzivní, vrstevnatá, formální, verbální, gramatická, modelová, strojová, potní. Vydaná brněnským Druhým městem, grafi cky upravená Bedřichem Vémolou, redakčně zpracovaná Milošem Voráčem. Každopádně poezie. Až se bude letos někdo ptát po nejlepších básních roku, mám jeden návrh…
