A absurdní se stalo skutkem: celoživotně oficiální scénou pomíjené, hudebně i ideologicky podezřelé, v lepším případě bráno jako rarita naší scény, se Free Jazz Trio z Olomouce stalo předmětem badatelské práce na akademické půdě. Výsledkem je graficky pěkná čtivá knížka plná dokumentů (244 s.+ DVD), důležitá k hledání souvislostí v historii domácího jazzu. A free jazz je u nás nadále neuchopitelnou hudbou, jak dokazuje mizivá návštěvnost pražského Free Jazz Festivalu, byť se na něm vyskytují hvězdy světové proslulosti. Autoři se zabývají fenoménem existence Free Jazz Tria saxofonisty Milana Opravila souhrnně. Kapelu existenčně i muzikantsky zasadili do dějin nikoli bezvýznamného jazzového života v Olomouci, uvědomili si jeho stylovou výjimečnost. Svým způsobem hanáckou metropoli můžeme díky zrodu FJT považovat za kolébku tohoto vrcholového vývojového stylu moderního jazzu u nás, a to přesto, že freejazzové náznaky se už před FJT objevovaly v Praze, obvykle tam, kde se pohyboval Jiří Stivín (původní Jazz Q či SHQ), ale tam se nedá mluvit o programovosti. Autoři mapují historii FJT se všemi existenčními peripetiemi, zasazují ji do dobové situace našeho jazzu, připomínají podíl Jazzové sekce na zviditelnění kapely. Dokladují opatrnost v soudech předních muzikantů a kritiků. Přesto si FJT získalo pro své muzikantské revolucionářství velkou oblibu i u jazzrockového většinového publika a obdrželo řadu ocenění na lokálních festivalech, nebo ve výročních anketách Jazzové sekce.
Kapele nikdy nevyšlo oficiální LP nebo CD – až od roku 2000 začala vydávat vlastním nákladem a s vlastní distribucí jednak archivní záznamy, jednak alba své současné hudby, bohužel, už bez Milana Opravila (1940–2012). Je na místě zdůraznit podíl bubeníka Petra Večeři, který založil a vede velmi důkladně archiv FJT od počátků po dnešek a vlastní snad každou žurnalistickou zmínku o kapele, plakáty, fotografie. Pro muzikanty je zajímavá závěrečná kapitola Analyticko-estetický komentář (nejenom) k studijní partituře skladby Již, na níž se ještě podílel muzikolog Lukáš Pecháček. V ní je hudba FJT zasazována do širších souvislostí s dobovým hudebním děním v ostatních žánrech – v artificiální hudební avantgardě a v alternativách rockové hudby. Je zde rozebrána práce s dynamikou, s výrazovými prostředky, s úlohami jednotlivých nástrojů. Dochází i na srovnávání s původními tituly (Opravilova kapela hrála až na výjimky skladby čelných autorů jazzové avantgardy). Na skladbě kolektivního autorství FJT Již je podrobně předváděn střet avantgardních jazzových a rockových principů, rozepsána formální struktura skladby, její dynamický průběh a kompletní partitura 497 taktů, jak živě zazněla 28. 5. 1988 (CD Dnes na Vlnobytí). Skladba je rovněž zařazena na přiloženém DVD vedle skladby Conquistador Cecila Taylora (CD Tišnovsko) a Nebezpečného šílence (CD Temperance) ze současného repertoáru. Obrazově je zachycen koncert ze 16. 5. 2013 a ve videoklipu fotodějiny doprovází hudba FJT z počátku osmdesátých let.
Kapitola z dějin českého jazzu.
Univerzita Palackého v Olomouci, 2014
Ediční řada – Monografie
