Michal Bystrov vydává variace na texty starých bluesmanů

Galén / Tisková zpráva / 30. 4. 2024

Michal Bystrov

PEKELNEJ PES MÁ NA MĚ VZTEK

Variace na texty starých bluesmanů

 

Michal Bystrov se muzikou ve spojení s poezií a historií zabývá dlouhodobě. Svým variacím na texty starých afroamerických bluesmanů dal podobu netradiční básnické sbírky, ve které se volně inspiroval stylem i obsahem více než tří set legendárních nahrávek. Verše plné humoru, tmy a rozpustilé hudebnosti ho oklikou dovedly k samé podstatě těch dávných příběhů. Tím, že se držel vlastní poetiky, přiblížil se duchu předválečného blues víc, než kdyby se pokoušel o věrnou kopii.

Mnoho let po vydání kultovních publikací Lubomíra Dorůžky a Josefa Škvoreckého, na které tato knížka navazuje, tak v českém jazyce znovu ožívá svět půlnočních křižovatek, zaříkávačů, kouzelných váčků, prvních gramofonů, posledních vlaků, opuštěných nádraží, nevěrných milých, čmeláčků, květinek, šoférů, žokejů a dostihových koní, velkých černých hadů, falešných hráčů, vězeňských farem, elektrických křesel, pašované whisky, povodní, vánic a jiných nadělení.

Soudný den za dveřmi: blázni se radují, hříšníci kážou a satanáš si poskočil. „Hledám, kudy chodím, všech se vyptávám, co je lidská duše, kde se schovává,“ vrčí Blind Willie Johnson. „Nikdy jsem neměl blues, blues vždycky mělo mě,“ tvrdí Brownie McGhee. „Blues je projevem našeho století, jako je horečka projevem nemoci,“ píše Václav Hrabě. „Blues je strom, ze kterýho všichni visíme,“ hřímá Tom Waits. A Michal Bystrov dodává: „Blues je všechno, co tě trápí, blues je zima, led a mráz. Blues je nepopsanej papír, blues je nečas, blues je čas.“

 

 

Obsah

Předmluva

  1. Blues na rozcestí
  2. Chceš bejt můj šofér?

III. Já a můj gin

  1. Chtěl jsem vodu, dala mi petrolej
  2. Ohřej mi můj párek
  3. Doktor Jazz

VII. Nebolí tě z toho srdce?

VIII. Bůh mi stele lože v nebesích

  1. U smutnejch borovic
  2. Není to – proklatě! – ničí věc
  3. Bezohlednej svět

XII. Za chvíli zavěsím

XIII. Těžkej život lehkejch žen

XIV. Nechci shánět žáby pro tvý hady

  1. Pořád koukej kolem

XVI. Lidi, co se do nás montujou

XVII. Jestli vystřízlivím, tak přestanu pít

Dvanáct křižovatek:

Robert Johnson: Mississippský Rimbaud, nebo doktor Faust?

Blind Lemon Jefferson: Dohlídni na to, ať je můj hrob upravenej

Nikdo neumí hrát blues tak jako Blind Willie McTell

Charley Patton: S kytarou za hlavou, mezi nohama i za zády

Blind Willie Johnson: Noc byla temná, chladná zem

Bo Carter: Hle, tu Corinna vchází, jen v košilku volnou se halí

Big Bill Broonzy: Blues se zapáleným cigárem

Josh White: Pojmenován po biblickém Jozuovi

  1. B. Lenoir: Král bluesových protestů

Willie Dixon: Bluesman z duší básníka

  1. C. Handy: Jedu tam, kde Jižní protíná Psa

Bessie Smithová: Legenda o smrti císařovny

Autorská poznámka

 

Autor

MICHAL BYSTROV

 

Novinář, písničkář, překladatel, básník. Narozen roku 1979 v Praze. Mezi lety 1999 a 2013 publikoval stovky recenzí, portrétů, rozhovorů, reportáží a sloupků v Lidových novinách. Další spolupráce a zaměstnání: Hospodářské noviny, Deník, Reflex, UNI, Český rozhlas, Aktuálně, Respekt, Reportér atd. Autorsky se prosadil knižní trilogií Příběhy písní o historii starých zlidovělých skladeb (Galén 2009–2015). Je autorem básnické sbírky Všechna hvězdná znamení (2020) a knížky veršů pro děti Nech ten mech, kterou ilustroval Petr Nikl (Nejkrásnější česká kniha roku 2014 v kategorii Literatura pro děti a mládež). V roce 2016 sestavil obsáhlou antologii Od samomluvy k chóru aneb Písniček se držte! s podtitulem Čtení o české lidové a zlidovělé písni. Roku 2017 se stal editorem knihy Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova. V roce 2019 přišel s knihou literárně historických bádání Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec). Roku 2020 vydal knižní rozhovor se zpěvákem Michalem Prokopem (Ztráty a návraty) a se spoluautory Martou Bystrovovou a Zdeňkem Hazdrou publikoval knihu a CD Dvanáct strun Karla Zicha. O rok později sebral své sloupky a úvahy do knížky Láska, mír a jiná klišé. V roce 2022 připravil k vydání výbor z kompletního díla J. S. Machara (Černovid) a napsal biografii Waldemara Matušky Snům ostruhy dát. Od roku 2020 je členem českého PEN klubu.

 

Typografie Bedřich Vémola

Praha: Galén, 2024, 192 stran

Formát 210´260 mm, brožované, černobíle, 550 Kč

 

 

 

 

 

Ukázky

 

PEKELNEJ PES MÁ NA MĚ VZTEK

Hell Hound On My Trail

 

Co když se na mě vážně řítí

nějaká děsně smutná věc?

Meteor, bílý krupobití

anebo modrej lijavec…

 

Za oknem zuří Štědrej večír,

za dveřma dejchá Boží hod

a já se tady svíjím v křeči

a ochutnávám vlastní pot.

 

Listí se třese, vítr sílí,

pekelnej pes má na mě vztek.

Prosím tě, holka, zůstaň chvíli,

na tuhle bouřku není lék.

 

 

KALNÁ ŘEKA

Muddy Water

 

Měsíčná půlnoc na Jihu

na břehu řeky Swanee.

Co je to kruci za tíhu

a povědomý tóny?

 

Domov můj – velká zahrada.

Říkejte si, co chcete.

Tisíce kouzel ovládá,

šeptá je černejm dětem.

 

Vypráví krásnou pohádku

(hrdinou je král David),

zatímco váže oprátku

okolo černý hlavy.

 

A kalná řeka pospíchá

po stopách bosejch nohou.

Zahodím kletbu do ticha

a vyzpívám se z toho.

 

 

CHYBY

Tell Me Baby

 

Cos na mě, holka, našla za chyby?

Co se ti propána zas nelíbí?

 

Sbalím si kufr, hned jak zavěsím,

a chytnu první vlak do Tennessee.

 

Orel je orel, panna pannou jest.

Nebyl tu žádnej zločin, jenom trest.

 

Dům plnej dětí. Ženu políbím.

Co na mě zase hledáš za chyby?

 

Říkají: „S kým ty děti asi má?“

Přestaň se, ženská, tahat s mužskýma!

 

 

Kontakty:

Nakladatelství Galén

http://www.galen.cz

Přidat komentář