Klarinetista, skladatel, improvizátor, spoluzakladatel jednoho z nejdůležitějších polských nezávislých labelů Lado ABC studoval kulturní antropologii a muzikologii na Varšavské univerzitě. Fungoval v mnoha hudebních tělesech. Jedním ze Szamburského významnějších projektů je duo Sza/Za, které vytvořil s houslistou Patrykem Zakrockim. V něm spolu zkoumají průsečík hudby a obrazu a vytvářejí scény pro film, divadlo a tanec. Duo mj. absolvovalo turné po USA s hudbou k raným krátkým filmům Romana Polańského SzaZa plays Polański. Hlavně pak žije v živoucím a stále tvořivě veležravém triu Bastarda (P. Szamburski – klarinet, Tomasz Pokrzywiński – violoncello, Michał Górczyński – kontrabas klarinet, plus sem tam najatí hlasoví i jiní experti). Skládá a stváří filmová score pro animované experimenty i němé filmy, k modernistním tanečním a divadelním kusům. Kromě klarinetu využívá hlas a elektroniku. Z jednoho skupenství do druhého a dalšího si Szamburski přenáší/přelévá bazální elementy – hudbu jako odraz duše, duchovní otisk pradávného kódu v DNA, který pak takřka v každém díle vyvře z ukrytého citu v předgotické, snad i předkřesťanské, místy až starozákonně pražidovské mojžíšovské esenci náznakové melodiky a nenápadně dějeplné rytmiky.
Sedmidílná suita Długo, długo nic, a potem wszystko (Dlouho, dlouho nic, a potom všechno) v podání samotného skladatele spolu s Aukso, komorním orchestrem města Tychy pod vedením Marka Mosia, má být příběhem o tom, jak uprostřed chaosu vzniká společenství a řád kolem jediného osamělého hlasu. Ten také zprvu osamocen pomalu a postupně vzlíná s připojováním dalších (snad také osamělých) nástrojů a jejich vrstev. Szamburského skladby svou pozvolna vzlínající stavbou i jakýmsi silně duchovním vcitem či nábojem nejsou vzdáleny třeba takovému Arvo Pärtovi. Při soustředěném poslechu se plynule a nenápadně vnoříte dovnitř prožitku, dovnitř skladby až hypnotickou silou, že jste její součástí.