Postila

Josef Šťastný, můj děda z maminčiny strany, byl správcem Rajské zahrady na Žižkově a zachráncem sochy Píseň, zvané též Budík, od Mistra Ladislava Šalouna. To si cvrlikají ptáci na pražských střechách. Málokdo však ví, že zachránil i tramvaj č. 2, již údajně později s ostatními tramvajemi jezdícími na uvedené lince prodal Harry Jelínek americkému milionáři.

Post illa verba dodávám, že coby děcko jsem byl svědkem – dokonce i spoluhrdinou – oné záchrany. Na Olšanském náměstí jsme s dědou nastoupili do dvojky, abychom vyjeli nahoru ke křižovatce Flora. Funící tramvaj se uprostřed svahu, který lze přirovnat ke kopci u dědovy Rajské zahrady, najednou zastavila a k údivu cestujících se začala řítit nazpátek. Tehdy byl v každém voze elektrické dráhy kýbl s pískem a v něm lopatka na řetěze. To proto, aby ji nikdo nezcizil. Byl to nejdůležitější instrument pod sluncem. V případě nouze jím měl zachránce nabírat písek a sypat jej otvorem v podlaze na svévolná kola.

 

Jak řečeno, tak učiněno. Děda pilně nabíral písek a podle návodu jej vysypával. Kola skřípala a na poslední chvíli se u rotundy sv. Rocha za štěkotu místních psů, jejichž byl a stále je Roch patronem, definitivně zastavila. Unikli jsme tak smrti utopením. Bez našeho zákroku by tramvaj v zatáčce vykolejila a nepochybně skončila v přilehlém rybníčku. Později rybníček zasypali – stejně jako vše pěkné vůkol. Až na několik přitažlivých rarit, jakými jsou slepá ulice Franty Sauera, vedoucí ke svahu bez jediného popisného čísla, či radnice na Havlíčkově náměstí, kde se Václav Havel ženil dvakrát, zatímco Vlasta Burian, Jaroslav Seifert a já jen jednou. Ta moje svatba byla mystifikací. Tou mou, která nepředstírá, že je, co není, ale naopak předstírá, že je, co je. V 90. letech jsem s mystifikacemi – spolu se Zbyňkem Benýškem – pokračoval v Paláci Akropolis hodinovými televizními přenosy zvanými Múzérie. Ostatně i beze mne se na Žižkově stala lecjaká mystifikace pravdou.

 

Nade vším ovšem zní moje hymna nezávislého Žižkova, jež končí: Jako nevybočí/země ze své dráhy/nesejde nám z očí/alespoň ne záhy/Žižkov nezávislý/Žižkov nezávislý/nade vše nám drahý//Žižkov nezávislý/nade vše nám drahý/Žižkov osvobozen/z područenství Prahy/Žižkov osvobozen/Žižkov osvobozen/z područenství Prahy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *