Postilla

Ve víně jsou pravděpodobnostní hodnoty od zbožné lži po zbožnou pravdu. Jejich společným jmenovatelem je zbožnost, neboť nositelem těchto hodnot je biblický nápoj. Jako garant zbožnosti ve všech zmíněných případech figuruje Bůh, či spíše Hospodin. Jak naznačeno, stačí když je pojmový.
Post illa verba dodávám, že při ochutnávání rakouských vín v ještě nevyhořelém křídle sjezdového paláce v Holešovicích jsem narazil na doživotního přítele Antonína Panenku. Tonda není opilec, ale vůbec už ne abstinent. Je enolog, enofil, a protože víno i pije, enofág. Tužili jsme se, seč jsme mohli, dokud mi ho neodtáhla rakouská televize. Předstíraje, že víno ochutnávám, jsem zapíjel únos přítele, když se najednou virtuóz fotbalový i umělecký objevil a naléhavě mi sdělil: „Řekl jsem, že jim něco povíš. Čekají na tebe.“ Sebral jsem se tedy a zprvu skeptickému, na konci vystoupení však nadšenému televiznímu týmu samozřejmě německy – s jediným latinským slovem jako refrénem – deklamoval:
„Prostý člověk řekne: ‚Vinum‘.
Fachman, zejména vinařský, poněkud tautologicky pronese: ‚Vinum est vinum‘.
A básník, jenž se nebojí ani čerta, natož tautologie, zapěje: ‚Vinum est vinu mest vinum‘.“
Úderná báseň, poctivě vysílaná televizí, měla v mé druhé otčině, tedy v Rakousku, nečekaný ohlas. Zejména v domě, kde přebývám. Soused, jenž mě nikdy nezdravil a ani na eventuální pozdrav neodpovídal, mě uznale poplácal po rameni, řka: „Klobouk dolů, mladý muži. Wein über alles.“ Nato jsem mu nemohl nezarecitovat báseň starého dobrého Ephraima Gottholda Lessinga:
Denn ohne Lieb
und ohne Wein
sag, was bist dun och?
Ein Stein
Což česky v mém překladu zní:
Vždyť bez vína
a bez lásky
rci, co jsme víc
než oblázky?

Ve víně jsou pravděpodobnostní hodnoty od zbožn . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář