Význam, jaký měl Allen Ginsberg pro celou americkou kulturu, potvrzuje i zvláštní číslo, které po jeho úmrtí vydal 29. května 1997 magazín Rolling Stone. Na obalu mělo sice U2, ovšem vnitřek byl téměř celý věnován právě Ginsbergovi. O významu, jaký mu vydavatel přikládal, svědčí i to, že to bylo od vzniku časopisu v roce 1967 poprvé, kdy někomu takovou poctu zvláštního čísla dopřáli. A kdoví, jestli se to bude vůbec někdy opakovat. Dodejme, že dnes je z tohoto vydání sběratelská rarita. A nyní dejme slovo některým osobnostem.
Bob Dylan
„Ginsbergova městská poezie pomáhala utvářet mé městské písně.“
Bob Dylan
„Ginsberg je současně tragický & dynamický, lyrický génius, pozoruhodný šíbr slova a zřejmě jediný největší vliv na americký poetický výraz po Whitmanovi.“
Johnny Depp
„Měl jsem tu čest potkat a poznat Allena Ginsberga, byť jen na krátký čas. Prvotní setkání proběhlo ve studiu v New Yorku, kde jsme oba měli krátký štěk ve filmu The United States of Poetry [vysílal se v roce 1995]. Četl jsem úryvek z Kerouacovy sbírky Mexico City Blues, 2. chorus, a jak jsem si to zkoušel pro kameru, koutkem oka jsem zahlédl důvěrně známou tvář. ,A do prdele,ʻ napadlo mě, ,to je Ginsberg!ʻ Představili nás a on se okamžitě pustil do naléhavého podání onoho chorusu, jako kdyby mi chtěl ukázat, jak se to má dělat.
,Jak by to udělal Jack!ʻ kladl důraz na správnost přednesu.
Dostal jsem se do hodně nepříjemné situace, a to s jedním z nejnadanějších a nejvýznamnějších básníků 20. století, a se vší přesvědčivostí a odvahou, které jsem dokázal sebrat, jsem řekl, ,Jo, ale já to nečtu jako on, já to čtu jako já. Tohle je moje interpretace jeho kousku.ʻ
Ticho – DLOUHÉÉÉ ticho. Tiktak, tiktak, tiktak.
