Pro některé posluchače je jazz introvertní a komorní hudba, na jejíž přijetí aby měl posluchač málem vystudovanou muzikologii. Takové myšlenky ale mnozí muzikanti dokážou postavit pěkně na hlavu. Jedněmi z nich jsou i členové „rodiny“ Snarky Puppy, která zahraje 13. září v brněnském Sonu v rámci JazzFestu Brno a o den později ve velkém sále pražské Lucerny.
Když Michael League v roce 2003 na University of North Texas zakládal skupinu Snarky Puppy, dělal to paradoxně proto, že ho tehdy nevzali do žádného z oficiálních školních ansámblů. Tehdy netušil, že tento původně studentský projekt se postupně promění v pětinásobného držitele ceny Grammy a jednu z nejvlivnějších instrumentálních kapel současnosti. Skupina se od počátku vyhýbala škatulkám. Sám League jejich zvuk označuje za pouličního křížence, v němž se přirozeně mísí jazzová propracovanost s energií funku, rocku a soulu. Cesta k úspěchu ale nebyla okamžitá; první dekádu strávili hudebníci nekonečným cestováním v omlácených dodávkách a hraním pro hrstku lidí v zapadlých klubech.
Dnes jsou Snarky Puppy spíš rozsáhlou rodinou než uzavřenou kapelou. Kolektivem s přezdívkou „The Fam“ prošlo za dvacet let přibližně čtyřicet hudebníků, kteří se v sestavě střídají podobně jako v hokejovém týmu. Nejnovější kapitolou příběhu Snarky Puppy je album Somni, vydané v listopadu 2025. Na tomto ambiciózním projektu se kapela spojila s padesátičlenným Metropole Orkest. Skladby inspirované Leagueovým životem ve Španělsku využívají až čtyři bubeníky současně a vytvářejí zvukovou krajinu, která je schopna posluchače přenést mimo realitu.
Další lekce trance jazzu The Necks
Australské trio si vybudovalo mezinárodní reputaci coby mistr svého vlastního hudebního jazyka. Jejich minimalistická, repetitivní improvizace s klavírem, bicími a basou zní, jako by vycházela z jednoho jediného neznámého nástroje. Spolupracovali s umělci jako: Brian Eno, Swans, Evan Parker, Karl Hyde i s několika symfonickými orchestry. Před devíti lety procestovali Austrálii coby předkapela Nicka Cavea and The Bad Seeds, v roce 2019 spolupracovali s Underworld na jejich nové audiovizuální sérii, i s Michaelem Girou na albu Swans.
Skupina existuje přes třicet let, její hudba bývá označována za trance jazz a za pokračování evropských experimentálních skupin jako Can či Faust. Tvůrčí postupy skupiny navazují na průkopníka ambientu Briana Ena. Vidět skupinu naživo je mimořádný zážitek. Koncert obvykle zahájí zdánlivě jednoduchá figura, kterou hráči rozvíjejí, přidávají nové a nové vrstvy. Z neznatelných změn vzniká reálném čase majestátní architektura navzájem se prostupujících a křížících melodických linek, která posluchače uchvátí stejně snadno, jako v jiných situacích neúprosné rytmy transovních obřadů.